Do rukou se mi nový
překlad Písma dostal až na počátku srpna. První dodávka byla
totiž beznadějně rozebrána v rámci Křesťanské konference
a další zájemci, kteří měli předobjednávku u České biblické
společnosti, museli čekat, až dopluje loď z Číny, která
vezla další výtisky.
Mnozí vykladači od dob Jana
Zlatoústého mají za to, že toto matoušovské
podobenství o nebeském království je
autorovou vlastní variací na téma podobenství
o marnotratném synu1
(L 15,11-32). Vlastní podobenství je součástí
Po úvodních
verších Sk 1,1-2 líčí autor pasáž o
nanebevstoupení Páně. Tento text se výrazně
liší od stejného líčení, podaného
ovšem mnohem stručněji v evangeliu (L 24, 50-53).
Patrně zde autor čerpá z jiného pramene
(badatelé spekulují o tom, že z galilejského,
podle oslovení učedníků ve v. 11).
Text J 13 patří ke klíčovým
biblickým čtením velikonočního tridua. Již
první tři verše jsou vlastně důležitou teologickou
výpovědí. Ve zkratce je zde shrnut celý Ježíšův
úkol. Nejprve se konstatuje, že přišla hodina.
V originálním textu je opravdu použit tento pojem
(hóra) pro označení časové jednotky,
Žalm 51 patří
mezi nejznámější kající žalmy.1
Tradice udává Davidovo autorství a žalm
spojuje se situací vylíčenou v 2 S 11-12,
tedy s Davidovou konfrontací s prorokem Nátanem
poté, co spáchal cizoložství s manželkou
5Nechť je mezi vámi takové
smýšlení, jako v Kristu Ježíši: 6Způsobem
bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,
7nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe
způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v
podobě člověka 8se ponížil, v poslušnosti
35. kapitola proroctví Izaiášova je výrazným kontrastem ke kapitole předchozí, v níž je ohlášen soud nad Edómem. Mluví se v ní o pomstě, meči, krvi, zpustošení a naprostém zničení země. Výpověď tohoto textu je pravým opakem, mluví o radosti, jásotu a proměně pouště v zahradu.
Někteří badatelé mají za to, že Iz 35 svým tónem jako by patřil spíše již k deuteroizaiášovské části spisu, avšak většina jich respektuje tradiční dělení, kdy je počátek Deutero Izaiáše umístěn až do Iz 40. Celá kapitola je poetickým textem a prvních 7 veršů má výrazně chiastickou strukturu:
Pod záštitou Křesťanské misijní společnosti a Evangelikálního teologického semináře Církve bratrské proběhl ve dnech 19.-20. října v Praze druhý ročník křesťanské konference s názvem Moc Boží přítomnosti. Hlavní mluvčí byla Tony Kalmová-Zwierová z Holandska, která ve své zemi vyučuje a poskytuje pastorační poradenství.
Tématy jednotlivých konferenčních bloků bylo Hledání nové identity v Kristu, Boží mateřská láska, Uzdravení vzpomínek, Uzdravení vůle, Uzdravení pocitů a Oslava Boží lásky. Velice srozumitelně a přístupně i pro ty, kdo nemají speciální znalosti z oboru psychologie, byly vysvětlovány jednotlivé pojmy, případně identifikovány životní etapy, v nichž se člověk může setkat s nedostatkem lásky či porozumění. Bylo také poukázáno na důsledky takových vnitřních zranění a byla nabízena možnost řešení. Řečnice používala jak kasuistiky ze své vlastní praxe (všechny přirozeně se svolením klientů), příběhy ze svého života. Nedílnou součást pak tvořily i biblické příběhy a jejich interpretace v kontextu vnitřního uzdravení. Takto byl například použit text z J 4 o ženě u Jákobovy studně, ale i Ž 107. Jako červená nit pak všemi tématy prorůstal text Ž 139 interpretovaný jako zaslíbení Boží ochrany a péče o člověka. Příběhy byly doplněny velmi zajímavým a pečlivě vybraným obrazovým materiálem.