Článek o knize
Otakara Fundy Víra bez náboženství
od Šárky Grauové („Víra
bez náboženství" Otakara Fundy a nová religiozita,
Getsemany 2/2010)jsem pečlivě přečetl, už proto,
že jsem členem ČCE, dříve jejím kazatelem, a znám autora.
Hodnocení „půlnoční" autora článku Pavla Hradilka vyznělo vesměs kladně. Přesto si myslím, že je třeba připojit několik poznámek spíš v obecné rovině, abych objasnil a v jednom místě zmírnil až hanlivý Hradilkův dojem z Večeře Páně.
Především nešlo o typické evangelické bohoslužby, ale o propojení služeb Božích s divadelními scénkami v přijatelném podání pro televizní diváky.
V záříjovýchGetsemanech byla otištěna velice podnětná přednáška Hanse KüngaBýt křesťanem bez svatozáře. O svatozářích se zmínil v editorialui Jan Spousta. V tomto článku chci uvést ještě několik doplňujícíchinformací.
Svatozář, aureola, gloriola,nimbus je stále totéž. Výtvarně znázorňuje asi už od čtvrtého století označeníKrista a svatých.