Edward Schillebeeckx zastával názor, že eucharistie představuje „mimořádnou koncentraci skutečné Kristovy přítomnosti" a to, co se v ní odehrává, „vyjadřuje nejhlubší smysl [našich] postupujících dějin". Podstatně přispěl k recepci a interpretaci ducha Druhého vatikána při koncilem vyvolané obnově liturgie i obnově teologie eucharistie, přičemž si byl vždy vědom toho, že eucharistická teologie je stále trvající interpretací osobní přítomnosti Krista v našem středu.