Bohuslav Balbín (1621–1688) patřil k silné generaci českých jezuitů dospívající za třicetileté války. Vestfálského míru se dožili na vrcholu životních sil a podíleli se na poválečné obnově a utváření nových, katolických Čech. Chtěli změnit obraz země, která v očích katolického světa platila za kacířskou, rehabilitovat ji zdůrazňováním její „pravověrné“ minulosti i přítomnosti.
Ačkoli Rodrigo de Arriaga (17. ledna 1592 – 7. června 1667) dosáhl ve své době jako filosof a teolog světového významu, patří nyní k pozapomenutým osobnostem, studován je ponejvíc pouze v Čechách, s nimiž spojil většinu svého života.
Ačkoli z pohledu českých či středoevropských dějin to tak nevypadá, Cornelius Jansen (Cornelis Janssens, 3. 11. 1585 – 6. 5. 1638) výrazně ovlivnil podobu katolicismu celého 17. století. Narodil se do bohaté katolické rodiny žijící v kalvinistickém okolí v Acquoy (Akkooi) na jihu provincie Holland.
Jan Amos Komenský je osobností všeobecně známou, hojně studovanou, přesto však není jednoduché zodpovědět na otázku, kým vlastně byl, jaký byl jeho duchovní svět.
Ač je Hugo Grotius (Huigh de Groot, 1583–1645) proslulý především díky svým právnickým dílům, stojí za to jej zmiňovat i jako teologa, filosofa a historika. Narodil se 10. dubna 1583 v Delftu, kde byl jeho otec purkmistrem a později se stal kurátorem leidenské univerzity.
Roberto Bellarmino, 4. října1542 - 17. září 1621
Celý život luteránského mystika a teologa Jakoba Böhmeho (asi 24. dubna 1575 – 17. listopadu 1624) je spjat s lužickým Zhořelcem (Görlitz / Zgorzelec), který v tehdejší době sice formálně spadal pod svrchovanost České koruny, ovšem kulturně, nábožensky, ekonomicky a posléze i politicky byl mnohem více orientován na sousední luteránsky ortodoxní Sasko.
Jacobus (počeštěně Jakub) Arminius (1560–1609), vlastním jménem Jacob Harmensen nebo též Hermansz se narodil 10. října 1560 v nizozemském Oudewateru jako syn nožíře. Otec záhy zemřel a o další příbuzné přišel při španělském obsazení jeho rodného města.
Giordano Bruno (1548–1600, narozen jako 