Cílem této práce je představit pojetí Ducha svatého v díle Hildegardy z Bingenu, jedné z hlavních protagonistek tzv. renesance 12. století v Evropě. Budu se věnovat vztahu Ducha svatého ke stvoření,1 neboť toto téma hraje v Hildegardině životě a díle důležitou roli vzhledem k tomu, že Hildegarda ve své době působila nejen jako vizionářka, přírodovědkyně a léčitelka, ale také jako skladatelka hudby a liturgických zpěvů.
Vše, co víme o Michaelu Psellovi (1018-1078 nebo 1096/7?), známe z jeho vlastní literární tvorby, z pohřební řeči věnované matce, v níž vděčně vzpomíná na dětství a raná školská léta i na vytrvalou péči, s níž matka prosazovala pro nadaného hocha, pocházejícího z nepříliš zámožné rodiny, právo na vyšší vzdělání, z Letopisů a z korespondence.
Boëthius se narodil asi roku 470 po Kristu. Pocházel prý ze slavné římské rodiny Fabiů, Nepřemožených, odtud Anicius, nebo Manliů, jejíž jeden člen, Titus Manlius, podle pověsti dobyl v boji s nepřátelským vůdcem jeho zlatého řetězu, a proto měl čestný titul Torquatus. Brzy však osiřel a byl vychováván v domě ctihodného senátora Symmacha.
Jan Ruysbroeck se narodil roku 1293/94 v Ruisbrocku na předměstí Bruselu. Roku 1317 byl vysvěcen na kněze stal se kaplanem v kostele sv. Guduly v Bruselu. Zde také roku 1338 začal se svým strýcem Hinckaertem a přítelem Coudenbergem žít společným kněžským životem. Život tohoto společenství pokračoval od roku 1343 v Groenendaalu. Roku 1350 se z tohoto společenství stal institut řeholních kanovníků, řídící se Řeholí svatého Augustina.
Rupertus Diutiensis, Rupert von Deutz, nebo jinde Robert z Lutychu, samostatně myslící mystik, napsal alegoricky pojatý spis Služby Boží (De divinis officiis), dále traktáty Svatá Trojice a její díla (De sancta Trinitate et operibus eius), Vítězství slova Božího (De victoria verbi Dei) a O slávě Trojice a postupu Ducha svatého (De glorificatione trinitatis et processione S.
Anglický přírodovědec a univerzální myslitel Roger Bacon (1214-1294), zvaný též „doctor mirabilis“, bývá občas mylně považován za prvního zvěstovatele novověkých myšlenek. K tomu sice opravňuje jeho dosud nevídaný důraz na experimentální a matematické poznání i jeho utopická vize příští společnosti, ale celé jeho myšlení vychází prostřednictvím nauky o iluminaci z oxfordské verze františkánské školy.
Johannes Kepler (1571-1630) pochází z okolí Stuttgartu, z evangelické rodiny. Připravoval se na povolání kazatele; nejprve na evangelickém gymnáziu, pak na univerzitě v Tübingen. Tam jej zaujala astronomie; jeho profesor astronomie byl znalcem Koperníka. Kepler se stává učitelem matematiky na evangelickém gymnáziu ve Štýrském Hradci a roku 1595 dokončuje spis „Kosmografické mystérium“.