Pavel Hradilek

Senátní veto zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi bude zřejmě přehlasováno těsnou většinou v poslanecké sněmovně a zákon bude přijat. Na tomto zákoně se shodly navzájem církve a náboženské společnosti. Když ovšem jde o poměrně velké peníze a všichni na tom vydělají, dohoda není tak obtížná. Církve se shodly i se státem, který zmírnění křivd církvím způsobených komunistickou diktaturou řeší s větší či menší intenzitou již dvacet let.

Čtyřčlená skupina zástupců křesťanské obce Společná cesta, jejíž jsem byl součástí, uskutečnila v květnu t.r. studijní cestu do Španělska. Cílem bylo poznat život tamních základních komunit.1 Nejprve jsme navštívili Zaragozu2, hlavní město Aragonie. Ve městě je devět základních komunit čítajících od osmi do několika desítek lidí. Organizace cesty byla nad očekávání velmi dobrá.

Grün A., Svátost smíření, Karmelitánské nakladatelství 2010; 63 str., 85 Kč

Útlá knížečka moudrého Anselma Grüna Svátost smíření by se měla spíše jmenovat Duchovní doprovázení. Je soustředěna na toto přísně individuální a poznatků psychologie využívající dění, které bývá se svátostí smíření spojováno. O svátosti, která je svojí povahou sociální, církevní událostí, se příliš nedočteme. Autor je si tohoto deficitu vědom a snaží se navrhnout řešení:

Morální teolog, publicista a organizátor církevního života Oto Mádr (15. února 1917 - 27. února 2011) byl komunisty v politickém procesu odsouzen na doživotí a strávil 15 let v žalářích. Po roce 1968 mohl dva roky přednášet na CMBF v Litoměřicích.

13. listopadu 2010 zemřel ve věku 88 let a dvou dnů biskup skryté církve a jeden z jejích mluvčích Stanislav Krátký. Posledních 11 let života byl farářem a proboštem význačné kolegiální kapituly u sv. Václava v Mikulově. Nejvíce informací o životě a pos­lání biskupa Stanislava lze vyčíst v obsáhlých rozhovorech, které s ním vedli Petr Fiala1 a Jan Mazanec2.

V letošním roce jsem zažil osm svateb. Brali se moji studenti, přátelé, přičemž ve všech případech byl alespoň jeden z partnerů tzv. praktikující křesťan/křesťanka. Šest svateb bylo římskokatolických, jedna starokatolická, jedna husitská.