Přejít k hlavnímu obsahu
Domů

Hlavní navigace

  • Archiv čísel
  • Knihy
  • Redakce
  • Předplatné
  • Vyhledávání
Menu uživatelského účtu
  • Přihlásit se

Drobečková navigace

  1. Domů
  2. 063 - červen 1996

I povolání k manželství povstává z modlitby...

autor
Jan Severa

S modlitbou prosebnou (jednou z forem modlitby) předstupujeme před Pána velmi často, a to buď osobně, nebo společně (s rodinou, se společenstvím, se shromážděním věřících v kostele, atd.). Již nedílnou součástí těchto společných modliteb se stala prosba za nová kněžská a řeholní povolání. Děje se tak i v naší farnosti např. před každou večerní mší svatou při modlitbě svatého růžence.

Ano, je to jistě velmi krásné, vymodlit sobě nebo někomu dalšímu povolání k duchovnímu stavu, ale stejně je krásné se při modlitbě před Pánem nalézt v povolání k manželství. Žel, modlitba za nová povolání se v současné době vytěsnila na úpěnlivé volání po nových sestřičkách, řeholních bratřích, nejlépe však kněžích. Když někoho požádáte o modlitbu za manželská povolání, možná, že se vám dostane podobné udivené odpovědi, jako se dostalo jednou mně v podobě: „To mě nikdy nenapadlo, vždycky jsem si myslela, že to přijde přece samo." A přitom - obojí je závazek, obojí stojí úsilí, obojí je také svátostí.

Nedávno jsem se v kruhu mladých lidí (mých vrstevníků) účastnil bohoslužby, při níž jeden z mládežníků spontánně poprosil Pána za nová manželská, řeholní a kněžská povolání. Takto krásně vedle sebe jsem to snad ještě nikdy neslyšel.

Mladí lidé mají většinou před sebou dlouhou cestu hledání, tříbení a nakonec nalézání záměru, který s nimi má Hospodin. Jsou však citliví na to, když jim někdo, třeba i nevědomky, tento proces zrání zužuje, či do něj jakkoliv zasahuje. Proto je nutné, abychom se na povolání nedívali jenom jednostranně. I když můžeme být v současné době tlačeni k této jednostrannosti např. velkým nedostatkem kněží (avšak stejný je v současné době i nedostatek kvalitních a nejen formálně, ale i prakticky fungujících manželství), nesmíme propadat více čí méně skrývanému zklamání, když se např.  „ten hodnej ministrant, co se den co den točil kolem oltáře," oženil, protože cítil „svou parketu" v manželství. Bůh dal člověku svobodu a jeho Duch si vane, kde chce a k duchovnímu stavu si vybere třeba toho či tu, co občas přišli do kostela a postávali tam pod kůrem...

Ne, v žádném případě nechci tímto článkem snižovat velikost kněžství, jak by se mohlo některým tradičněji založeným věřícím zdát. Chci jenom vybídnout k tomu, abychom před Pána předstupovali při modlitbě za povolání s ohledem na mnohé, kteří se právě rozhodují, a to ve svobodě a s vědomím, že je nám (tzn. celé církvi) potřeba obojího, a že tedy i ono manželství povstává z modlitby. Nezapomínejme na to!

  • ‹ 063 - červen 1996
  • Nahoru
  • Lutherův odkaz: Stát pevně, nekolísat ›
  • Verze pro tisk
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Obsah čísla

  • 063 - červen 1996
    • I povolání k manželství povstává z modlitby...
    • Lutherův odkaz: Stát pevně, nekolísat
    • Ordinace a apoštolská posloupnost
    • Kněžství a celibát
    • On je pravda
    • Ziskuchtivost
    • Křesťané a krize
    • Posvátnost života - pohádka minulosti?
    • Velikonoce u benediktinů aneb, co vzešlo z Meschede dobrého
    • Knihovnička Getseman