Přejít k hlavnímu obsahu
Domů

Hlavní navigace

  • Archiv čísel
  • Knihy
  • Redakce
  • Předplatné
  • Vyhledávání
Menu uživatelského účtu
  • Přihlásit se

Drobečková navigace

  1. Domů
  2. 046 - prosinec 1994

Zarmoucen tvrdostí jejich srdce

V jednom jinak vynikajícím kurzu uvádějícím laiky do studia Nového zákona mě zarazila poznámka: Ježíšův konflikt s farizeji a konzervativci. Návrh jistě lákavý - všichni účastníci kurzu se nepochybně budou hlásit k progresivním, protože kdo by se nakonec chtěl přihlásit k farizejům a zákoníkům, kteří stáli proti Ježíšovi? Kdyby to však bylo tak jednoduché! A protože na konfliktu mezi Ježíšem a farizeji a zákoníky ukazují evangelisté novost Nového zákona, je třeba mít v této věci jasno. Nejde jednoduše o konflikt mezi staromilstvím a otevřeností pro nové věci, ale o konflikt mezi tvrdostí srdce, jíž se vyznačují jak farizeové (Mk 3,5; 7, 1-13), tak učedníci (Mk 16,14; L 9,55), a tím, který je tichý a pokorného srdce. Jde o konflikt mezi srdcem kamenným a srdcem živým, zaslíbeným u Izajáše. Evangelista Marek ukazuje tento konflikt na sporu o to, zda je tu člověk pro sobotu nebo sobota pro člověka a na sporu o korban - zbožný dar, ospravedlňující tvrdost vůči rodičům. Kristova slova: .Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici" jsou jistě sama o sobě aktuální i vzhledem k dnešní církvi. Ale nad tím vším je odmítnutí tvrdosti, která se legitimuje nábožensky. Když Solženicyn srovnával pár mrtvol Shakespearových tragédií s masovým vražděním v Rusku, konstatoval, že Shakespearovým hrdinům chyběla ideologie. I křesťanská víra se může stát ideologií, uschopňující k tvrdému, nelítostnému jednání - kterého by dotyčný - jinak hodný a slušný člověk - nebyl bez .víry" schopen. Soudím podle došlé korespondence, že tato nelítostná tvrdost je charakteristická pro fundamentalisty, bohužel i pro kněze, není však na ně vůbec omezena. Dějiny církve ukazují, že i změny se často prosazovaly s tvrdostí a bezohledností, že nositelé změn se nezřídka nakonec pustili nelítostně jeden do druhého. Mohl bych - ač nerad - doložit i z vlastní zkušenosti, jaké tvrdosti a netolerantnosti jsou schopni lidé, kteří kritizují tvrdost a netolerantnost druhých. Jen na maličko odlišnou představu - třeba o detailu formy liturgie - reagují sarkasmem a podrážděností, jakákoli diskuze se ukáže nemožná. Jako bychom nebyli křesťany, jako by takové jednání nebylo i pod úroveň nevěřících! Buďme tedy konzervativní či progresivní, mějme tu či onu teologii, ale nejprve buďme křesťany!

jv
  • ‹ Synodní rada Českobratrské církve evangelické vydává publikaci Kážeme Krista
  • Nahoru
  • Verze pro tisk
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Obsah čísla

  • 046 - prosinec 1994
    • Budou ženy zasedat v konzistoři?
    • Wolfgang Beinert o Marii a feministkách
    • Zásadný význam porozumenia kozmického Krista pre rozvoj súčasnej kresťanskej spirituality
    • V čem zůstává Holandský katechismus nepřekonaný?
    • Základní prvky kněžské služby v Novém zákoně
    • Východní zpěvy v evangelické bohoslužbě
    • Pastorace - sólová akce kněze?
    • Johanka z Arku nebo papežka Irena?
    • Poznámky z pracovních schůzek na konferenci IEF v Durhamu
    • Zprávy
    • Autorita a moc
    • Německá otázka v církvi
    • Pastýřský list
    • Ratzinger proti Ratzingerovi
    • Z vašich dopisů
    • Křest dětí
    • Synodní rada Českobratrské církve evangelické vydává publikaci Kážeme Krista
    • Zarmoucen tvrdostí jejich srdce