Přejít k hlavnímu obsahu
Domů

Hlavní navigace

  • Archiv čísel
  • Knihy
  • Redakce
  • Předplatné
  • Vyhledávání
Menu uživatelského účtu
  • Přihlásit se

Drobečková navigace

  1. Domů
  2. 045 - listopad 1994

S přestupujícími se nemazlí

Anglikánská církev se v minulosti označovala jako via media (střední cesta) mezi katolictvím a protestantismem, své místo v ní měla jak katolicky orientovaná High Church, tak protestantská Low Church. S nástupem arcibiskupa Careye se prosadilo liberální křídlo, kterému chybí smysl jak pro katolické, tak evangelikální hodnoty. Latentní rozklad anglické církve se tak stal zřejmým a získal obrátky. První, kdo církev opouští, je anglokatolické křídlo, směřující k jednotě s Římem. Unie anglikánů s římskokatolickou církví se zdála blízkou už před sto lety, Řím byl ochoten tolerovat vlastní církevní právo, liturgii a ženaté kněze. Episkopát z Anglie a Walesu však unii zabránil a dokonce dosáhl i vyhlášení o nicotnosti anglikánských svěcení.  To bylo ovšem takříkajíc v předekumenické epoše. Situace se však opakuje - i dnes si angličtí biskupové prosadili .bezpodmínečnou kapitulaci" přestupujících anglikánů. Přesvěcování kněží je podmínkou jejich dalšího kněžského působení. I kněží, u nichž není pochybnost o platnosti svěcení (tj.  tam, kde spolukonsekroval starokatolický biskup), jsou přesvěcováni, třebaže tito jen podmínečně. (Na takovou praxi pamatují starocírkevní koncily exkomunikací dotyčného biskupa.)

Ekumenický pokrok lze spatřovat snad v tom, že se u přestupujících kněží mluví o .kontinuitě ministeria". Přestupující anglikáni přinášejí jako vklad newmanovskou teologii, živý vztah k liturgii, která se v anglické římskokatolické církvi koná dosti chladně a formalisticky, zkušenost ženatého duchovenstva a v neposlední řadě i anglický původ, což je pro anglické katolíky, považované za cizorodý prvek (.irish mission") podstatnou věcí.  Z hlediska ekumenismu však rozklad klasického anglikánství i způsob přístupu k přestupujícím anglikánům těžko zapíšeme jinam než do seznamu nevyužitých šancí. Zaznamenáme však jako důležitý fakt, že negativní stanovisko Říma bylo opět na objednávku domácí biskupské konference - fakt, který je důležitý nejen pro církev v Anglii.

(Zpracováno podle St. Olav 7-1994)

  • ‹ Tři -ismy, které poškozují misii
  • Nahoru
  • Zkušenost jednoty ›
  • Verze pro tisk
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Obsah čísla

  • 045 - listopad 1994
    • Helder Camara - sen a realita
    • Ekumenická konferencia alebo Česi a Slováci v Anglicku
    • Keltské křesťanství
    • Žít Trojici dnes
    • Max Josef Metzger - mučedník jednoty
    • Henri Boulad - mystik a rebel
    • Ať Číňané jezdí na kole!
    • Progresivní Slováci (a Slovenky!)
    • Tři -ismy, které poškozují misii
    • S přestupujícími se nemazlí
    • Zkušenost jednoty
    • Může být farnost společenstvím?
    • Poznámka k článku P. Příhody Kus skryté církve (Perspektivy 9/94)
    • Teologie obce česky
    • Spoveď rehoľníka - ako ďalej?
    • Liturgie na 27. kongresu IEF v Durhamu
    • Zprávy