Přejít k hlavnímu obsahu
Domů

Hlavní navigace

  • Archiv čísel
  • Knihy
  • Redakce
  • Předplatné
  • Vyhledávání
Menu uživatelského účtu
  • Přihlásit se

Drobečková navigace

  1. Domů
  2. 043 - září 1994

Ekumenický patriarchát a Orientální církve

autor
Reinhard Thöle

Zástupci pravoslavných církví reprezentovaných Ekumenickým patriarchátem a zástupci orientálně-pravoslavných národních církví, které mají vzájemné společenství, učinili velký krok vpřed v úsilí o obnovu plného společenství mezi oběma církevními rodinami. Ve společném prohlášení z r.  1990 se konstatovalo jako výsledek rozhovorů, že teologická škola Cyrila Antiošského († 444) vycházela z dvojí podstaty jednoty Logu. Proto ji nelze považovat za odpůrce koncilu v Chalkedonu, který zavrhl monofyzitismus, jak jej představoval Eutyches a kryptonestoriánská christologie Theodoreta z Cyru. V návaznosti na to prohlásila společná komise zasedající v listopadu 1993 v Chambessy, že obě rodiny setrvaly v autentické pravoslavné christologii a neporušené kontinuitě apoštolské tradice, třebaže užívají christologických termínů různě. Reprezentanti obou církevních rodin se shodují v tom, že je možné odvolání anatemat a vzájemné uznání.  Komise navrhuje současné odvolání vzájemných anatemat představiteli jednotlivých církví. Následovat má obnova plného společenství a vypracování společných diptychů ke komemoraci církevních představitelů v liturgické praxi. Protože nejvhodnějším výrazem církevního společenství je koncelebrace, připravují se nyní její přiměřené formy. Jde o to spojit v těchto formách byzantskou liturgii s bohoslužebnými tradicemi pěti orientálních církví. Sblížení obou církevních rodin, které se v minulosti navzájem anatematizovaly a ve spojení s politikou zapletly i do vzájemných krvavých konfliktů, představuje významný ekumenický pokrok. Týká se 150 milionů křesťanů byzantské tradice a 20 milionů příslušníků orientálních církví. Zbývá však překonat ještě některé teologické a především emocionální překážky, a otázkou jsou i budoucí struktury - zvažuje se např. zahrnutí orientálních hierarchů do přípravy všepravoslavného koncilu či společných konferencí představitelů autokefálních církví apod. Jednota představuje i pastorační oporu pro církve žijící v rozptýlení mezi islámskou většinou.

Materialdienst des Konfessionskundlichen Instituts Bensheim, 2/94 (Poznámka: Ze stejného zdroje pochází i článek Veritatis splendor - různá stanoviska evangelíků v G 41).

  • ‹ Biblické vize jiného hospodářství
  • Nahoru
  • Dva modely evangelizace ›
  • Verze pro tisk
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Obsah čísla

  • 043 - září 1994
    • Dialog a společné rozhodování: předpoklady pro spolupráci a službu
    • Demokracie v církvi?
    • O konfesionalismu
    • Zlaté kanály Opus Dei vedou na Východ
    • Biblické vize jiného hospodářství
    • Ekumenický patriarchát a Orientální církve
    • Dva modely evangelizace
    • Láska se musí sdílet
    • Perspektivy budoucí pastorace
    • O šancích chudé církve a drážďanském kongresu katolíků
    • Dva problémy z teologie křtu
    • Svátosti křesťanské iniciace