Historický úvod
Ze všech církví,
které se odvozují od reformace v 16. století, zachovala hodinky
pouze Church of England, která je určila duchovním jako povinnost
zakotvenou v církevních zákonech.1
V dějinách anglikánských církví získala každodenní
bohoslužba větší význam pro zbožnost duchovních nežli laiků.
Anglikánské společenství si zachovalo z hodinek nejméně
ranní chvály (morning praise) a večerní modlitbu
(evensong). Nová vydání anglikánských bohoslužebných
knih tuto pozici bohoslužby hodinek pro dnešní dobu nejenom
zachovala, ale posunula ji dále do správného světla.
Na počátku 16. století panovala
všeobecná nespokojenost se stavem každodenní bohoslužby hodinek.
Již dávno ztratila charakter modlitby celé církve a stala se do
té míry věcí kléru, že jakoukoliv skutečnou účast laických
příslušníků obce vylučovala a ti, pokud uměli číst a
byli vzdělaní, se obraceli k tzv. primers neboli knihám
hodinek. Pokud byli nevzdělaní, nezbývalo jim nic jiného než
býti němými svědky bohoslužby v nesrozumitelném jazyce nebo se
účastnit lidových neliturgických pobožností.
Revidovaný breviář, který předložil
španělský františkán kardinál Francisco Quiñones (Francisco de
los Angeles) v roce 1535, byl nejvýznamnějším a nejvlivnějším
příkladem z celé doložené řady pokusů v letech, které
bezprostředně předcházely reformaci, jak bohoslužbu hodinek
zreformovat. Jeho první vydání (1535) bylo určeno pro privátní
používání a rozdělilo celý žaltář na denní úseky
týdne, a to bez opakování tří žalmů při každé hodince,
zkrátilo čtení a potlačilo legendy, votivní hodinky, jakož i
chorální části jako antifony, responzoria i mnoho hymnů a
zavedlo zpátky matutinum jako nocturnum se třemi čteními.
Zreformovaný breviář autora Francisca Quiñonese byl neuvěřitelně
oblíbený a dosáhl během třiceti let více nežli sta vydání,
což je významná ilustrace toho, jak často byla zreformovaná
bohoslužba hodinek slavena.
Když se arcibiskup Thomas Cranmer ujal
vypracování Daily Office, byl to zreformovaný breviář od
Quiñonese, který mu sloužil za pracovní
podklad. V době, kdy Cranmer začal připravovat první Book of
Common Prayer (1549), již měl dvě části pro přepracovaný
Daily Office hotové a takřka každé slovo z ranních
chval a nešpor již bylo v tisku v The King's Primer
(1545).
Úvod k Prayer Book 1549 je
velkou mírou parafrází Quiñonesova
úvodu ke svému vlastnímu breviáři. Cranmer převzal základní
strukturu Quiñonesových modliteb hodinek
jakož i základní principy jeho reformy. Přisvojil si tehdy
rozšířený zvyk recitovat hodinky ve dvou úsecích (a to na
začátku a konci dne namísto původních časů modliteb), a
vytvořil tím den se dvěma časy modlení, do kterých byl vložen
materiál z ostatních pěti středověkých hodinek. Formu
těchto nových hodinek ukazuje přehled A.2
V důsledku Quiñonesových
reformních zásad Cranmer drasticky zredukoval sanctorale a
vyloučil všechny legendy, jakož i všechny antifony, responzoria i
invitatoria. Ve svém rozdělení žalmů a čtení se Cranmer od
Quiñonese odklonil. Namísto římského
modelu uplatnění celého žaltáře v průběhu jednoho týdne
(praxe zachovaná i Quiñonesovu
revizí) rozdělil Cranmer žaltář na dobu jednoho měsíce. Měl
být odrecitován v biblickém pořadí, aniž by byl učiněn
pokus jisté žalmy podle jejich rázu přičlenit k ránu nebo
k večeru. Odklon od tohoto systému byl vzhledem k sanctorale
velice omezen, nejprve byly totiž opatřeny vlastními žalmy
jenom čtyři svátky.
Rovněž mělo být
čteno na pokračování Písmo. Po vzoru žalmů založil rozdělení
čtení na občanském kalendáři. Tak jako u Quiñonese
se začínalo u Starého zákona Genezí při ranních a večerních
modlitbách a Listem Římanům večer. Při každé bohoslužbě
hodinek byla čtena celá jedna kapitola. Na Nový zákon se napojily
apokryfy. V rozporu s tímto řádem začínalo čtení z
Izajáše dne 28. listopadu, a to z úcty vůči tradici. Skutky
apoštolů následovaly po čtvrtém evangeliu a Nový zákon byl
čten čtyřikrát ročně s výjimkou Zjevení, ze kterého
byly čteny jenom dvě kapitoly.3
Svátky mající vlastní čtení je měly vytištěné červenými
písmeny (red letter) - tyto svátky měly i své první
nešpory. Jen s neochotou se Cranmer vzdal hymnů a stále si
udržoval naději na jejich vhodný anglický překlad.
Bohoslužby hodinek
dostaly v roce 1955 svou definitivní formu, když druhý Book of
Common Prayer přinesl podrobný kající úvod pro každou
hodinku a pod tlakem radikálních reformátorů určil žalmy jako
alternativu ke kantikám z evangelií.
Definitivní a
příznačný rozdíl od Quiñonesova
breviáře spočíval v přístupu k otázce, kdo má Daily
Office užívat. Zatímco Quiñones
předpokládal privátní recitaci klérem, vycházel Cranmer z toho,
že bohoslužby hodinek jsou veřejné a pro mnoho věřících. Již
od doby prvního Book of Common Prayer z roku 1549 se
očekávala při těchto bohoslužbách účast jak duchovních tak i
laiků. Klerik, který sloužil nějaké obci, měl své modlitby
konat tam, a to před zvoněním zvonů, aby ti, „kteří mají
možnost přijít, přišli naslouchat Božímu slovu a s ním
se též modlili".4
Cranmerovým
předpokladem bylo, že bohoslužba hodinek je ve své podstatě
spíše věcí společenství nežli konáním jednotlivce. Přestože
si Cranmer nemůže nárokovat, že by toho cíle, na který vsazoval
svou naději, dosáhl - totiž že by všichni věřící byli
každý den na bohoslužbách hodinek přítomni - více než čtyři
sta let tvořily bohoslužby hodinek jádro zbožnosti duchovních a
těch laických členů obce, kteří se jich účastnili.5
Současně platí často citovaný výrok Luise Bouera, že
bohoslužby ranní a večerní modlitby, jak se nacházejí v
Book of Common Prayer, „představují bohoslužby, které
nejsou praxí víry zvláštních expertů, ale jsou skutečně
veřejnou bohoslužbou pro všechen křesťanský lid. Musíme
přiznat, že bohoslužby Morning Prayer a Evensong, jak se i
dodnes konají u sv. Pavla v Londýně, ve Westminster Abbey, York
Minsteru nebo v katedrále v Canterbury, působí nejenom
hlubokým dojmem, ale jsou jednou z nejčistších forem
společné křesťanské modlitby jakou lze někde na tomto světě
nalézt".6
Když se církev rozšířila až do
kolonií, kde z důvodů prostorových vzdáleností a řídkého
obydlení účast místní obce při denní bohoslužbě nebyla
možná, staly se potřebnými revize Prayer Book. Toto
přepracování pro užívání v nových situacích začalo
vypracováním zjednodušených forem bohoslužeb hodinek pro užívání
v domácnosti a dále bohoslužebných textů, které je možno
užívat jako modlitbu rodiny. Vývoj těchto textů je důležitý,
protože ukazuje na realitu, která čeká na církev v nových
životních poměrech, totiž že denní modlení zůstává
záležitostí společenství (i když spíše rodiny nežli místní
obce) a že má probíhat v rámci předložené formy bohoslužby,
která zajišťuje teologickou rovnováhu a vylučuje nebezpečí buď
pietistické zbožnosti anebo přehnaného subjektivismu.
Současně tvořily bohoslužby hodinek
ranní chvály a nešpory pro největší část lidu pravidelné
formy nedělní bohoslužby. Lid se totiž až do 19. století řídil
středověkým zvykem, že Večeře Páně se přijímala jenom při
omezeném počtu zvláštních příležitostí několikrát ročně.
Teprve v posledních desetiletích se stala nedělní eucharistie v
životě anglikánů pravidlem a bohoslužby hodinek ztrácely
pozvolna při nedělních bohoslužbách svůj význam. Existuje však
doposud značný počet anglikánských obcí, ve kterých bohoslužby
hodinek ještě hrají v neděli důležitou roli a kde
matutinum a nešpory jsou zpívány, i když hlavní bohoslužbou je
eucharistie. V mnoha obcích v různých částech světa, kde není
k dispozici žádný biskup nebo farář, předsedá laický člen
obce a přednáší právě zpívané bohoslužbě hodinek.7
V době, kdy
anglikánská církev ke konci 19. století začala vážné pokusy o
obnovu své bohoslužebné praxe, nejprve se zabývala, co je možné
při společném slavení bohoslužby v nedělní ráno změnit. Byly
odsouhlaseny církevní předpisy, které umožnily, aby se ranní
chvály v neděli ráno konaly bez velké litanie a bez přípravy
k Večeři Páně (ante-communion).
Když anglikánské
provincie počátkem 20. století vydávaly nové liturgické agendy,
změnily se formy ranních chval a nešpor jenom velice málo. Změny,
které byly provedeny, umožnily nahrazení tradičních textů
jinými alternativními texty, zvláště u kantik. Další významnou
změnou bylo zavedení nových forem pro primu a kompletář podle
návrhů revize z dvacátých let. Obě tyto hodinky se měly
stát základem pro modlitbu v rodině.
Jako vlastní
bohoslužba hodinek se prima velice málo prosadila, avšak kompletář
byl zařazen do nových agend celé řady církevních provincií
(Jižní Afrika, Kanada...). U velké části členů obcí, kteří
jej užívali jako svou denní večerní modlitbu, byl vskutku
oblíben.
Bohoslužba hodinek
hrála v historii anglikánské církve významnou roli. Během
dlouhého období dějin anglikánské zbožnosti byly bohoslužby
hodinek hlavními nedělními bohoslužbami, které členové obce
navštěvovali a byly též denní praxí modlitby duchovních, jakož
i denní modlitbou značné části příslušníků obcí.
Bohoslužby hodinek se konaly a konají ještě dnes denně v
tisících obcích a jsou ve zpívané formě na denním programu v
mnoha katedrálách a chrámech celého anglikánského světa.
Reforma bohoslužeb hodinek musí dnes brát ohled na jejich velké
rozšíření a mnohotvárné užívání, pokud chce zachovat svéráz
bohoslužeb hodinek podle agendy, který jim zaručily takovou
trvalost v životě církve.
Současná
obnova anglikánských bohoslužeb hodinek
Při vědomí
významné role připadající denním bohoslužbám v tradici
anglikánské církve se první reformní pokusy snažily o zkrácení,
zpestření i obohacení těchto bohoslužeb a držely se zcela
zásad, které platily v dřívějších agendách. Přepracování
bohoslužeb hodinek v posledních agendách z tudorské doby byla
relativně nevýznamná. Byly přidány nové úvody a k obohacení
relativně nepatrného dosavadního počtu byla přidána některá
kantika. Prayer Books z Indie (1951) a Kanady (1962)
obsahovaly také polední modlitbu a kompletář.
Ke konci padesátých
a na začátku šedesátých let, když americké a anglické církve
začaly se svými přípravami k reformám bohoslužby, které se pak
ukázaly být nejdramatičtějším novým uspořádáním textů od
16. století, se práce na bohoslužbě hodinek jevila jako velice
konzervativní. Opatrný a na konzervování zaměřený postup při
reformě bohoslužby hodinek je bod, který přibližuje význam,
který si hodinky získaly v životě církve na všech
rovinách.8
Konec šedesátých
let přinesl větší přeměnu v celkovém stylu anglikánských
bohoslužebných textů. Řeč liturgie z 16. století skončila a
angličtina druhé polovice 20. století vstoupila do bohoslužeb.9
Byla to sama o sobě
traumaty doprovázená změna pro mnohé, kteří slavili bohoslužbu.
Změna v jazyku bohoslužby však byla znamením hluboce sahající
změny v anglikánské bohoslužbě. Nové ocenění hodnot
vztahu církve k jejímu okolí (ve smyslu ekologickém, humánním,
urbanistickém, sociálním a politickém) a rostoucí povědomí
nést zodpovědnost za tyto oblasti prokázaly, jak silně doposud
Prayer Book odzrcadloval formu společnosti, která již dávno
neexistovala. Tato skutečnost vyvolala touhu po přizpůsobení
bohoslužebných textů a po svobodě dávat na zvláštní
pastorální požadavky patřičnou odpověď. Tomuto volání po
reformě a obnově bohoslužby udělil Druhý vatikánský koncil
zvláštní uvědomění si nezbytnosti a potřebnosti přizpůsobení.
Obnova bohoslužebného života v římskokatolické církvi
doprovázená přijetím současné angličtiny, a to nejenom
angličtiny tudorské doby, zprostředkovala anglikánským a
presbyteriánským církvím anglicky mluvícího světa povědomí,
že je zde ještě nikdy se nevyskytující příležitost nalézt
styl bohoslužby odpovídající době, který je vhodný pro
bohoslužbu veřejnou. V této souvislosti se stala obnova liturgie
záležitostí jak ekumenickou tak i mezinárodní.10
Tento velmi silný
impulz k reformě bohoslužby měl význačné působení na
bohoslužby hodinek. Až do té doby se ještě nikdy nekladla žádná
specifikovaná otázka po zvláštní charakteristice a cíli
bohoslužeb hodinek. Předpoklady anglikánské revize bohoslužby
hodinek v 16. století zůstaly zásadně stejné i pro reformátory
v pozdějších stoletích. Sloužila k uspořádání rodinných
modliteb (Family Prayers) v těch případech, kdy se nebylo
možno shromáždit v místní obci, jakož i k uspořádání
polední modlitby a kompletáře, avšak každý z
těchto zásahů se prokázal být dalším příkrým pořádkem
s velice malou flexibilitou. Nyní však poprvé od dob
reformace byla položena otázka: K jakému užitku a k jakým
cílům slouží modlitba hodinek, a na jaké základně má být
uspořádána? Rozhodnutí, kterého bylo dosaženo, bylo, že
bohoslužby hodinek mají být složeny tak, aby je bylo možno
přizpůsobit co nejvíce možnostem použití.
Přehled
nejnovějších reforem Daily Office
a) Velká
Británie / Spojené království
Ve Spojeném
království vytvořila Joint Liturgical Group (JLG), což je
ekumenické sdružení, které reprezentuje osm církví, The
Daily Office v roce 1968.11
I když se tato verze stále ještě zakládá na stejných
principech jako dřívější anglikánské verze a používá stále
ještě „tudorskou angličtinu", byla vysoce flexibilní a bylo
ji možno jednou či dvakrát denně použít v plné nebo ve
zkrácené formě. Hodila se proto jak pro chór duchovních, tak i
pro krátkou pobožnost laiků. Kromě toho měla řád čtení,
který poskytuje pro každý den týdne čtení ze SZ, epištolu a
evangelium (SZ přečtený ve dvou letech a NZ za jeden rok) a tím i
bohoslužbu slova pro každodenní eucharistickou slavnost. Žaltář
byl rozložen do třináctitýdenního cyklu (namísto měsíčního
cyklu v Prayer Book), a počet kantik byl rozmnožen tak,
že každé ráno a každý večer byl vybaven kantikem vlastním.
Tyto změny se
prokázaly být kolosálně oblíbenými a byly přivítány nejenom
ve Spojeném království, ale i v mnoha dalších územích
anglikánského společenství. Jejich první působení na
specificky anglikánské přepracování bohoslužeb hodinek tyto
změny měly, když liturgická komise Církve Anglie zveřejnila
Common Prayer 1970 o rok později Alternative Service
Second Series (Revised) Morning and Evening Prayer. Tam se
objevila bohoslužba hodinek ve dvou formách, jedna v rámci modelu
Prayer Book tak jako v původních Series 2 a druhá,
která spočívala na vzoru JLG. Třináctitýdenní rozdělení
žaltáře (JLG) bylo doporučeno k alternativnímu používání
stejně jako řád čtení podle JLG.
V době, kdy vyšly
Series 2 povážlivě narostla poptávka po bohoslužbách v
současné angličtině. V únoru roku 1971 požadovala generální
synoda, aby bohoslužby hodinek byly vypracovány touto formou. To se
také stalo a v roce 1975 byla zveřejněna kniha Morning and
Evening Prayer: Alternative Services Series 3. V ní obsažený
řád byl v podstatě týž jako v Series 2, ale v moderní
angličtině a byl s malými změnami převzat do Alternative
Services Book 1980.
Významná změna se
týkala nového rozdělení žaltáře. Series 2 převzaly
systém žalmů od JLG (třináctitýdenní cyklus) jako alternativu
k měsíčnímu cyklu Book of Prayers. Vyskytovalo se
široce rozšířené mínění, že je to cyklus příliš dlouhý a
proto bylo vytvořeno nové rozdělení na dobu deseti týdnů, při
kterém má každý den svůj vlastní žalm v přesném střídání.
Protože každá neděle a svátky jsou opatřeny svým vlastním
žalmem na ráno a na večer, nebyl učiněn při rozdělení žalmů
na všední dny žádný pokus o přihlížení k tomu, že jisté
žalmy se spíše hodí k ránu nebo k večeru nebo pokus vyvolat
povědomí pro týdenní řád žalmů tím, že by jisté žalmy
byly přiděleny jistým dnům (pátek žalmům, které jsou spojeny
s utrpením; neděle se vzkříšením...).
Nové anglické modlitby hodinek mají následující formu
(dobrovolné části jsou v závorkách):
Ranní
modlitba (Morning Prayer)
(Slova
Písma k zahájení)
(Napomenutí, vyznání hříchů a
absoluce)
Versikly (ustálená liturgická rčení) a responzoria
k zahájení
Venite nebo Jubilate nebo
velikonoční hymny
Žalm(y)
Čtení ze SZ
Benedictus nebo
Benedicite nebo Magna et mirabilia
Čtení
z NZ
Tedeum nebo Gloria in excelsis nebo
Salvator mundi
Apoštolské vyznání víry
(Modlitba
Kyrie)
Modlitba Páně
(Versikly a responzoria)
Denní
kolekta
Jedna nebo více dodatečných závazných kolekt
Modlitba
za lid a zemi
(Modlitby díkůvzdání podle potřeby)
Ranní
modlitba (zkrácená forma)
[ na
základě denních časů JLG ]
(Slovo
Písma a zahájení)
Venite nebo Jubilate nebo
velikonoční hymny
Čtení ze SZ
Čtení
z NZ
Kantikum
pondělí: Tedeum
středa:
Benedictus
čtvrtek: Gloria in excelsis
úterý:
Benedicite
pátek (nebo nějaký den v postní době:
Salvator mundi
sobota: Magna et mirabilia
Apoštolské
vyznání víry
Modlitba Páně
Denní kolekta
Další
kolekta
(Modlitba za lid a zemi)
(Modlitby a díkůvzdání
podle potřeby)
Večerní
modlitba (zkrácená forma)
(Slova
Písma k zahájení)
(Napomenutí, vyznání hříchů a
absoluce)
Versikly a responzoria k zahájení
Žalm(y)
Čtení
ze SZ
Kantikum
pondělí: Magnificat
úterý:
Benedictus es
středa: Nunc dimittis
čtvrtek:
Oslavný zpěv na Krista (F 2,6-11)
pátek: Chvála a čest (Zj
4,11; 5,9-10)
sobota: velikonoční hymny
(v postní dobu:
Salvator mundi)
Modlitba Páně
Denní kolekta
Kolekta
s prosbou o pomoc
(Modlitba za lid a zemi)
(Modlitby
díkůvzdání podle potřeby)
Church of England
obnovila svého času bohoslužbu hodinek ve dvou hlavních směrech.
Byl zachován základní pořádek z Prayer Book pro ranní chvály a
nešpory, avšak přesto jsou bohoslužby hodinek vybaveny bohatěji
a zároveň přitom i zjednodušeny. Bohatěji byly vybaveny tou
měrou, že jim byla dána širší řada možností a tím i daná
bohoslužba hodinek jasněji odpovídá církevnímu roku a mění se
v každý den týdne. Zjednodušeny byly tím, že rubriky nyní
dovolují vypustit některé z úvodních nebo kajícních částí,
které by vlastně měly být užívány pokaždé, když se slaví
bohoslužba hodinek. Výsledkem je flexibilní řád, který odpovídá
velice rozlišným potřebám jednotlivce a společenství, ve kterém
je používán.
Připojeny byly jako alternativa
zkrácené formy, které při respektování výstavby podobné
formám rozvinutým otevírají bohoslužby hodinek pro větší
okruh lidí a skýtají možnosti volby, takže bohoslužba se v
každý den týdne mění. Zkrácené formy mají kromě toho
přednost, že vidí denní doby každého dne jako jeden celek,
ačkoliv se konají ve dvou částech. Tím je možno vyhnout se
zdvojování. Když je Apoštolské vyznání víry nebo vyznání
hříchů užito v ranní modlitbě, pak není nutno jej opakovat
večer. To má ten výsledek, že je dni a způsobu slavení v
modlitbě dáváno povědomí jednoty. V obou bohoslužbách hodinek
leží zcela jasné poselství: Hlas modlitby nikdy nemlčí.
Křesťané se shromažďují ke chvále Boha ve dne i v noci,
buď ve společenství, nebo individuálně.12
b) Spojené státy americké
V roce 1970 zveřejnila americká
Episkopální církev Daily Office13
jako část většího počtu bohoslužebných textů, které byly
předloženy Generální konvenci14
ke schválení pro pokusné užívání. Při plánování svého
pracovního postupu se autoři rozhodli, že budou vytvářet
bohoslužby s takovou dynamičností a flexibilitou jaká se
v anglikánské tradici ještě nevyskytla.
Americký návrh vycházel z poznatku,
že jádrem modliteb hodinek je pravidelné a plánované
užívání žalmů a zbytku Bible. Při zachování tohoto všeobecně
uznávaného „jádra" bohoslužeb hodinek byly potom bohoslužby
přepracovány. Po konstatování, že kantika mají být dána k
všeobecnému používání (a že se nemají být určena buď jen
na ráno, nebo jen na večer) byla vytvořena možnost vypracovat
jeden řád, který je možno používat buď ráno, nebo večer.
Místní společenství (nebo jednotlivci, kteří se hodinky modlí
sami) se tak mohou rozhodnout, kterou z variant podle svých
zvláštních potřeb použijí. Rovněž mohou rozhodovat též o
době dne, ke které tento řád použijí.
Dodatečně k tomuto jedinému
řádu byly uvedeny An Order of Prayer for Noonday (Řád
polední modlitby), An Order of Prayer for the Close of the Day
(Řád modlitby k závěru dne) a Daily Devotions (Denní
pobožnosti). Protože polední modlitba a nešpory byly utvářeny
tak, že mohli být používány jednotlivci osamoceně, byly zprvu
určeny pro konference a podobné příležitosti, při kterých
skupiny chtějí den přerušit modlitbou ještě dodatečně k
obvyklým časům modliteb. Daily Devotions byly zamýšleny
pro používání jednotlivci nebo rodinami a každá z těchto
pobožností obsahovala jednoduchý řád modliteb na ráno, poledne
a závěr dne. Byly vytvořeny s očekáváním, že až budou
přijaty do nového amerického Prayer Book, najdou široký
ohlas a používání tam, kde není možná účast na bohoslužbách
hodinek. Na základě skutečnosti, že Prayer Book je pro
většinu anglikánů jejich jedinou modlitební knihou, se stalo
zařazení těchto devotions do Prayer Book velikou pomocí
pro nemocné v nemocnicích a trestance ve věznicích.15
Publikování The Daily Office
naráželo na různé těžkosti. Zcela jinak než při anglickém
ekvivalentu se v době, kdy kniha vyšla, nevyskytoval v USA
žádný nový lekcionář a navrhovaný žaltář16
obsahoval jenom 71 žalmů. Protože liturgické texty, které
vycházely současně, rovněž obsahovaly návrh znovuzřízeného
církevního roku17
bylo užívání řádu hodinek velice obtížné. Překvapivě se
zdvihlo hodně kritiky na návrh jediného základního řádu
namísto jednoho řádu pro modlitby ráno a jednoho pro modlitby
večer. Stálá liturgická komise objevila ke svému překvapení,
že používání dvou denních pořádků pro hodinky bylo mnohem
zavedenější, než si původně myslela a že ti, kteří se chtěli
držet tradice jsou mnohem početnější než ti, kteří jsou
ochotni postupovat podle jediného řádu, jak to lehce umožňoval
návrh komise v agendě.
Některé z těchto
věcí byly vyřešeny v roce 1973, kdy vyšel The Daily
Office Revised18.
Vydána byla zrevidovaná kniha Prayer Book Psalter Revised19,
která obsahovala celý žaltář, jakož i kniha Prayers,
Thanksgivings and Litanies20.
Přepracované vydání oficia obsahovalo lekcionář podobný
lekcionáři JLG, ve kterém se systém čtení zakládá na
dvouletém cyklu a na každý den jsou určena čtení ze SZ,
epištola a evangelium.
Žaltář byl rozdělen do
sedmitýdenního cyklu (s výjimkou doby mezi čtvrtou nedělí
adventní a Epifanií a mezi Květnou nedělí a Velikonocemi).
Použit byl celý žaltář, i když se pro jisté žalmy
uvádějí alternativy. Zvláštní pozornost byla věnována
rozdělování žalmů na doby dne, dny týdne a dobu církevního
roku.
Žalmy, které byly původně spojeny
s ránem nebo večerem, jsou opět rozděleny s ohledem na
tuto vazbu. V páteční dny se užívají žalmy, které se
pojí s utrpením. Žalmy se vztahem ke stvoření a
velikonočnímu osvobození jsou vsazeny do sobotních večerů nebo
na neděle. Postní a velikonoční období se rozlišují jistými
možnostmi obměn v řádech, které předvídají častější
užívání žalmů, než se podle tradice pojí s těmito
obdobími. 119. žalm je v rámci sedmitýdenního cyklu zařazen na
středu v rozložení na ráno a večer.
Systém „jednoho
jediného řádu" však změněn nebyl a ti uživatelé, kteří se
chtějí modlit ranní chvály i nešpory, musí i nadále činit
vlastní výběr z velkého množství možností, které jsou tu
dány. Tlaku znovu zavést dva základní řády, jeden pro ráno
a jeden pro večer, bylo vyhověno teprve v roce 1976, kdy
byla vydána publikace The Draft Proposed Book of Common Prayer
and Other Rites and Ceremonies of the Church a v ní
byl „jeden jediný řád" nahrazen řády dvěma.
Jisté inovativní
obohacení bohoslužby hodinek nastalo v roce 1973, kdy Stálá
liturgická komise vydala An Order of Worship for the
Evening. Poprvé bylo v anglikánském společenství
obnoveno lucernarium. Převzato bylo mnoho tradičních
částí této starobylé bohoslužby tak, aby byl vytvořen
jednoduchý flexibilní řád za jehož pomoci všechna modlící se
společenství mohou vědomě prožívat zkušenost se základními
faktory ticha a temnoty, do kterých zazáří světlo.
Nový Book of
Common Prayer Episkopální církve vyšel v roce 1979. Právně
nahradil Prayer Book z roku 1928 a zahrnul veškeré
„materiály" které byly pro bohoslužby hodinek připraveny. Pod
nadpisem The Daily Office obsahoval: Daily Morning Prayer:
Rite One (v tudorské angličtině); Daily Morning Prayer:
Rite Two; Noonday Prayer, Order of Worship for the Evening;
Daily Evening Prayer: Rite Two; Kompletář; Daily Devotions
pro jednotlivce i rodiny (vše v novodobé angličtině).
Forma bohoslužby
hodinek této americké církve je tato (dobrovolné části jsou
v závorkách):
Ranní
modlitba (Daily Morning Prayer)
(Slovo
Písma na zahájení)
(Vyznání hříchů)
Invitatorium a
modlitba žalmu:
Versikl k zahájení a responzorium
Gloria
Patri
Žalm invitatoria: Venite nebo Jubilate
nebo
Kristus naše pascha (v době
velikonoční)
Žalm(y)
Čtení:
První
čtení
Kantikum
(Druhé čtení)
(Kantikum)
Apoštolské
vyznání víry
Modlitby:
Kyrie
Modlitba Páně
Denní
kolekta
Dodatečné kolekty
Kolekta za misii
(Všeobecné
díkůvzdání)
(Modlitba Jana Zlatoústého)
(Benedicamus
Domino)
(Slovo Písma)
Polední
modlitba (An Order of Service for Noonday)
Versikl
na zahájení a responzorium
Gloria Patri
(Hymnus)
Ž
119, 105-112 nebo Ž 121 nebo Ž 126
Krátké čtení
z Písma
(Meditace: v tichu nebo hlasitě)
Kyrie
Modlitba
Páně
Kolekty
(Volné přímluvy)
Benedicamus Domino
Večerní
modlitba (Daily Evening Prayer)
(Slovo
Písma na zahájení)
(Vyznání hříchů)
Invitatorium a
modlitba žalmu:
Versikl k zahájení a responzorium
Gloria
Patri
Phos hilaron nebo jiný vhodný
hymnus/žalm
Žalm(y)
Čtení:
První čtení
Magnificat
nebo jiné kantikum
(Druhé čtení)
Nunc dimittis nebo
jiné kantikum
Apoštolské vyznání
víry
Modlitby:
Kyrie
Modlitba Páně
Denní
kolekta
Stanovené kolekty
Modlitba za
misii
(Hymnus)
(Všeobecné díkůvzdání)
(Modlitba Jana
Zlatoústého)
(Benedicamus Domino)
(Slovo Písma)
Večerní
modlitba (An Order for Compline)
Ať
nám dá všemohoucí Bůh pokojnou noc...
Versikl na zahájení a
responzorium
(Vyznání hříchů)
Versikl a
responzorium
Gloria Patri
Všechny nebo některé
z žalmů 4, 31, 91, 134
Krátké čtení z Písma
Do
tvých rukou...
Kyrie
Modlitba Páně
Versikl a
responzorium
Kolekta
(Dodatečná kolekta)
Nunc dimittis
(s antifonou)
Benedicamus Domino
Požehnání
Protože Episkopální
církev vytvořila nový Book of Common Prayer a
nepodléhala stejným církevně právním omezením jako Church of
England (jejíž Alternative Services Book směl obsahovat
jenom směrnice, které představují alternativy dnešní doby ke
směrnicím BCP z roku 1662), mohl americký řád hodinek být
mnohem bohatší nežli jeho anglický ekvivalent. Výsledkem byl
velice vyvážený řád hodinek, který mohl tak jako dříve
vyhovovat nárokům kladeným obvykle na hodinky a současně se
postaral o větší mnohostrannost používání. To, že byly
přidány pokyny pro Polední a Večerní modlitbu, bylo přijato a
odpovídalo to zvláštním přáním pro velké množství
zvláštních situací. Zařazení Daily Devotions
zaručovalo, že nemocní a uvěznění, jakož i lidé, jejichž
život byl stanovován povoláním, které znemožňuje modlitbu
všech hodinek, dostali řád modliteb vyznačující se vyrovnanou
zbožností, který skýtá formu modlitby, která tyto jednotlivce
spojuje s modlitbou jejich církve.
Ti, kteří se
bohoslužby hodinek pravidelně účastní, brzy zjistili, že
přepracovaný řád má celou řadu předností. Rozdělení žalmů
s ohledem na to, že žalmy spíše se hodící na ráno nebo na
večer jsou zpívány právě v tento čas - na rozdíl od
původního Prayer Book, kde žalmy byly seřazeny podle svého
průběžného pořadí - přineslo s sebou nové hodnocení
významu žalmů. Používání témat stvoření, utrpení a
vzkříšení na základě jednoho týdne posílilo povědomí, že
průběh týdne má vztah k tématům stvoření a spásy. Nový
cit pro to, že tok času má symbolický význam (a o jak v rámci
dne tak i týdne) dal růst povědomí o charakteristice ročního
cyklu spásy. Zvláště to bylo podporováno obohacením bohoslužeb
hodinek s větším počtem nových kantik, která se silněji
vztahovala na církevní rok. Protože bohoslužby hodinek přesněji
odzrcadlují období církevního roku, je tím jasněji určováno
povědomí liturgického období a tím nabývají větší váhy ve
zbožnosti církve.
Od doby publikování
amerického Prayer Book se stala v mnohých částech USA
velice aktuální otázka užívání inkluzivního jazyka. Jako
reakci na to zveřejnila v roce 1987 Stálá liturgická komise
Liturgical Texts for Evaluation, kde byly hodinky a
eucharistická slavnost ve světle tohoto problému patřičně
zrevidovány. Po fázi přesně stanoveného vyzkoušení byl
přepracován i řád hodinek a pak představen Generální konvenci.
Nové řády zveřejněné jako Supplemental Text (Church
Hymnal Corporation. New York, 1989) nepřinesly žádnou změnu pro
základní formu americké bohoslužby hodinek podle Prayer Book,
nýbrž byly spíše adaptací stávajících řádů. Přesto byly
přidány různé nové texty, což přineslo obohacení americké
revize hodinek. Žalm 63 se stal možnou alternativou pro
invitatorium matitudina a žalm 134 i 141, 1-3.8a pro Večerní
modlitbu, což byl jediný rozdíl oproti řádu předchozímu.
c) Revize
v jiných církevních územích
Zrevidované řády
hodinek v anglické a americké církvi poskytly příklady pro
mnohé revize, které byly provedeny v liturgických textech jiných
anglikánských církevních provincií. Existují významné
příklady vývoje, který se udál v jiných církvích a přehled
dotyčných materiálů se zdá být dnes pro zásadní pochopení
bohoslužeb hodinek v anglikánském světovém společenství velice
důležitý. Následující přehled proto vrhne světlo na
liturgický řád jiných církevních území a objasní původ
těchto řádů, jakož i příbuznost a rozdílnost k původním
řádům.
Austrálie
Kniha Australian
Prayer Book (1978) měla dvě formy bohoslužeb hodinek, a to pod
nadpisem The Order for Morning and Evening Prayer for Daily Use
Throughout the Year. První forma je zásadně formou z roku 1662
v současné namísto tudorské angličtině. Jediným rozdílem
k hodinkám Prayer Book, který má význam, je návrh
velikonočních hymnů (nazvaných hymny vzkříšeného Krista) jako
alternativa k Venite ve funkci invitatoria při matutinu.
Druhý rozdíl je
mnohem zajímavější tím, že předpokládá oddělené denní
doby pro matitudinum a nešpory pro každý den týdne. Základ
modlitby hodinek je vždy podobný, jak pro ráno tak i pro večer:
Versikl
na zahájení
Invitatorium
(Vyznání
hříchů a absoluce)
Žalm(y)
Gloria patri nebo žalmová
modlitba
Čtení (jedno nebo dvě)
Kantikum
(Apoštolské
vyznání víry)
Kantikum
Modlitba Kyrie
Modlitba Páně
Denní
kolekta
Ranní nebo večerní kolekta
(Přímluvy a
díkůvzdání)
Benedicamus
Slovo Písma
V rámci této
struktury výstavby skýtá tento druhý řád bohatou různotvárnost
liturgických textů, které je možno smysluplně přiřazovat podle
střídání časů, jak pro den, tak i pro noc, tak pro různé dny
týdne. Rubriky činí užívání tohoto řádu velmi flexibilní:
buď je možno v každý čas užívat jedno, nebo dvě čtení,
také je doporučeno ke ztišení mlčení. Pro ty, kteří se tyto
hodinky modlí sami, se doporučují vynechávání jistých částí.
Znovuzavedení žalmových modliteb je pro anglikánskou církev
jedinečné restaurování již dlouho ztracené tradice.
Australská kniha
obsahuje tzv. „Frostův žaltář" (velice konzervativní
překlad, který byl zhotoven pro anglický ASB) a každý žalm má
nadpis „navrhující možnou křesťanskou interpretaci" (každého
žalmu). Protože se tato kniha řídí římským lekcionářem v
tříročním cyklu, kde totéž čtení patří v neděli i
k eucharistii, neexistuje žádný vlastní řád čtení pro
hodinky nebo nějaká tabulka rozvržení žalmů. Uživatelům
zůstává přenecháno buď užívat lekcionář z Prayer Book
a tím měsíční rozvržení žalmů nebo podle své vynalézavosti
jiný lekcionář a nějaké rozvržení žalmů, jež by odpovídaly
jejich potřebám.
Kanada
The Book of
Alternative Services, který vyšel v roce 1985, přinesl
bohatou nabídku materiálů pro slavení hodinek. Tato kniha je svým
způsobem jedinečná mezi novými anglikánskými liturgickými
agendami, a to tím, že každé ustanovení je uváděno podrobným
historickým a pastorálním výkladem ustanovení. Tento úvod,
nejprve zamýšlený jako pedagogické opatření, seznamuje
průměrného návštěvníka bohoslužeb s dějinným vývojem
křesťanské denní modlitby a objasňuje, že reforma bohoslužby
hodinek v současnosti proběhla v rámci tradice, ze které se
hodinky vyvinuly. Současně je čtenář upozorňován, že řád
hodinek musí být tak flexibilní, aby odpovídal nejrůznějším
potřebám kanadské církve, která obsahuje velké městské obce,
jakož i malá geograficky vzdálená společenství, která
vytvářejí tamní místní lidé. Liturgické materiály musí být
v první řadě pomůckou pro užívání v neděli a
rovněž musí být přizpůsobitelná pro každodenní modlitbu tak,
aby je mohli používat jak duchovní tak i laici, když se
modlí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. Mají sloužit též
tomu, co potřebují školy a náboženská společenství.
Tyto hodinky
obsahují bohoslužby pro ranní modlitbu, polední modlitbu,
večerní modlitbu, jakož i pokyny jak přizpůsobit Večerní
modlitbu pozdnímu večeru (kompletář). Pro anglikánský
způsob bohoslužeb je nové přijetí vigilie vzkříšení,
která má být užívána v sobotu večer.
Protože tento
základní systém bohoslužby hodinek s jistotou není běžný
těm, kdo hodinky znají, bylo zařazeno mnoho různotvárného
materiálu se vztahem k církevnímu roku (10 versiklů na zahájení,
27 kantik, 10 responzorií a 19 litanií), takže je možné lehce
činit výběr se vztahem k průběhu církevního roku, jakož i
k cyklu týdnů. Základní forma těchto hodinek je následující
(volitelné části jsou v závorkách):
Ranní
modlitba (Morning Prayer)
(Úkon
pokání)
(Slovo Písma)
Versikl na zahájení
Invitatorium:
Venite nebo Jubilate (nebo žalm 24; 51,1-18;
63,1-8; 67; 145)
Kristus naše pascha v době
velikonoční
Žalmová
modlitba:
Každý žalm je opatřen žalmovou
modlitbou
Zvěstování slova:
Čtení
(Ticho, kantikum,
responzorium, píseň nebo hymnus)
(Evangelium)
(Ticho,
kantikum, responzorium, píseň nebo hymnus)
Kázání (při
důležitých bohoslužbách v neděli)
Vyznání
víry:
Apoštolské vyznání víry nebo „Slyš,
Izraeli"
Přímluvy a díkůvzdání:
Kolekta (ze dne nebo
z doby dne)
Modlitba Páně
Benedicamus Domino
(Slovo
Písma)
Polední
modlitba (Prayer at Mid-day)
Versikl
na zahájení
Ž 19,1 (nebo jiný vhodný žalm)
Žalmová
modlitba
Kapitola
Modlitba Kyrie
Přímluvy a
díkůvzdání
Kolekta poledne nebo dne
Modlitba
Páně
Benedicamus
Večerní
modlitba (Evening Prayer)
(Liturgie
světla: Versikl na zahájení, Phos hilaron -
Díkůvzdání za světlo)
nebo Versikl na
zahájení
Invitatorium:
Phos
hilaron nebo Ž
134
Kristus naše
pascha v době
velikonoční
Žalmy:
Zvěstování slova:Čtení
(Ticho,
kantikum, responzorium, píseň nebo hymnus)
Čtení
(Ticho,
kantikum, responzorium, píseň nebo hymnus)
(Evangelium)
(Ticho,
kantikum, responzorium, píseň nebo hymnus)
Kázání (při
důležité nedělní bohoslužbě)
Vyznání víry:
Apoštolské
vyznání víry nebo „Slyš, Izraeli"
Přímluvy a
díkůvzdání:
Kolekta (dne nebo denní doby)
Modlitba
Páně
Benedicamus Domino
(Slovo Písma)
Vigilie
Vzkříšení (Vigil of the Resurrection)
Liturgie
světla:
Versikl na zahájení
Phos hilaron
Díkůvzdání
za světlo
Ž 118, 1-4. 14-19
Žalmová modlitba
Ž
150
Evangelium o vzkříšení (jedna z devíti
perikop)
Díkůvzdání za vodu
(Mojžíšova píseň z Ex
15)
Versikly a responzoria ( ze Zj 19)
Kolekta
Požehnání
Lekcionář a
tabulka rozvržení žalmů, které jsou pro bohoslužby hodinek
určeny, jsou převzaty od Episkopální církve USA (byly také
zařazeny do The Lutheran Book of Worship).
Dodatečně
k bohoslužbám hodinek zařadila tato nová kanadská agenda i
Domácí modlitby - forma modliteb pro skupiny a rodiny Home
Prayers - A Form for Groups and Families. Jsou určeny pro
domácí potřebu, při které užívání bohoslužeb hodinek nemusí
být zrovna nejvhodnější (zvláště u rodin s malými dětmi) a
obsahují modlitby pro domácí prostředí. Agenda používá také
mnohé symboly církevního roku (adventní věnec, velikonoční
svíce, symboly světců nebo světic, jejichž den se slaví atd.),
jakož i aklamace, které se vztahují k danému úseku
církevního roku. Doporučuje se, aby se tyto bohoslužby slavily v
souvislosti s některým jídlem dne a aby zahrnovaly formy chvály,
čtení, mlčení, a pokud možno vzájemného hovoru a přímluv.
Pokud se s těmito Domácími modlitbami zachází kreativně,
dávají šanci k pravidelné modlitbě v domácím prostředí,
která přesahuje hranice generací a slučuje všechny příslušníky
rodiny k liturgickým událostem, které jsou jinak spíše
orientované na dospělé.
Irsko
Kniha Alternative
Prayer Book 1984 According to the use of the Church of Ireland
nabízí dvě formy bohoslužby hodinek. První Morning and
Evening Prayer: Daily troughout the year předkládá
přepracování tradičních hodinek podle Prayer Book, v této
verzi je sice respektováno tradiční rozdělení časů v Prayer
Book, avšak změna je v doplňujících materiálech.
Vyskytují se tu nová slova Písma na zahájení se vztahem k
církevnímu roku a devět dodatečných kantik. Anglický lekcionář
a tabulka žalmů jsou v knize otištěny, ale též je tam „Frostův"
překlad žalmů. Řád hodinek je natolik flexibilní, že skýtá
možnost, aby bohoslužbu hodinek vedl laický člen či členka
obce. To je rostoucí realita v této nepokoji soužené církvi.
„Zkrácená forma"
matutina a nešpor, koncipovaná k užívání ve
všední dny jako rodinné pobožnosti má jednoduchý systém
nabízející výtažky z bohoslužeb hodinek a toho, který
tuto bohoslužbu koná, odkazuje na jiné části Prayer Book.
Na církevní
oblast, ve které bohoslužby hodinek probíhají častěji nežli v
jiných částech světového anglikánského společenství a kde
život církve probíhá vskutku konzervativně, je třeba irské
církvi přiznat, že podnikla vážně míněný pokus modlitbu
hodinek zmodernizovat a vytvořit bohatší a přizpůsobivější
liturgii, která se hodí jak pro užívání v neděli tak i
pro užívání denní.
Nový
Zéland
A New Zealand
Prayer Book - Karacia Mihinare O Aotearoa vyšel v roce 1989 a
je nejnovější agendou světového anglikánského společenství.
Protože se jedná o relativně malou církevní provincii, a to jak
do počtu členů církve tak i materiálů k dispozici,
zapůsobila tato kniha v mnohých oblastech velmi revolučně
(zvláště pečlivým používáním inkluzivního jazyka a
přizpůsobením se místní kultuře včetně alternativního
používání domorodých řečí vedle angličtiny).
Nové agendy
představily formy bohoslužeb na ráno a na večer, pro denní
bohoslužby, denní pobožnosti (Daily Devotions) pro modlitbu
v poledne, večerní modlitbu a modlitbu v rodině.
Mezi všemi obnovenými texty, které v anglikánském
společenství vyšly, se tyto nejdéle užívají. Morning and
Evening Worship předpokládá jeden jediný řád pro matutina
a nešpory. Forma, která se značně odlišuje od obvyklého
anglikánského řádu, vypadá následovně (možnosti k volbě
jsou v závorkách):
Ranní
a večerní bohoslužba (Morning and Evening Worship)
Příprava:
(Slovo
Písma)
Aklamace k zahájení Velký a obdivuhodný
(Zj 15, 3b-4) nebo jiný chvalozpěv
Výzva
k vyznání hříchů
Vyznání hříchů a absoluce
Služba
slova:
Versikl a responzorium
Žalm(y)
Čtení ze
SZ
Kantikum
Čtení z NZ
Kantikum
(Kázání)
Apoštolské
vyznání víry
Pozdrav
(Modlitba Páně)
(Díkůvzdání a
modlitby)
Denní kolekta
Kolekta z rána nebo
večera
(Kázání)
(Díkůvzdání a modlitby)
(Modlitba
Páně)
Propuštění
V porovnání s obvyklými
anglikánskými bohoslužbami hodinek vykazuje novozélandské
oficium poznatelně mnohem větší pohyblivost nežli revize většiny
jiných církevních území. Je tam obsaženo ne méně než 38
kantik, které skýtají obdivuhodnou možnost k týdenním i na
církevní rok orientovaným obměnám. Tento Prayer Book
obsahuje nový překlad liturgického žaltáře, ve kterém se
věnuje zvláštní pozornost jak používání inkluzivního jazyka,
tak i zapojení výrazů pro chválu z jazyka maori (např.
Whakamoenititia a Ihowa je přiřazeno k Chvalte Pána
na začátku a ke konci žalmů 146 až 150). I když kniha pro
modlitby hodinek doporučuje používání nějakého lekcionáře
nebo tabulky žalmů, není v ní žádný lekcionář nebo tabulka
žalmů, takže osoba odpovědná za takovou bohoslužbu musí
sáhnout ke svým vlastním pomůckám, a to s výjimkou neděl,
pro které byl přijat dvouletý systém Join Liturgical Group
a tříroční plán společného řádu čtení.21
Tak jako v australském vydání jsou
zde zařazeny kratší bohoslužby pro všední dny (Daily
Services). A opět obsahují agendy pro ráno a pro večer velice
přizpůsobivě při zohledňování daného období církevního
roku a situací tuto společnou strukturu:
Denní
bohoslužby (Daily Services)
Slovo
Písma
Versikl a responzorium na zahájení
Chvalozpěv Song
od Praise)
(večer: Sebezpytování a
pokání)
Žalm(y)
Čtení
Chvalozpěv (kantikum)
Apoštolské
vyznání víry
Modlitba Páně
Denní kolekta
Díkůvzdání
a přímluvy
Kolekta rána nebo večera
Benedicamus
Domino
Požehnání
Každá agenda
hodinek má své vlastní slovo Písma, versikl a responzorium
k zahájení, chvalozpěv, kantikum a stanovenou modlitbu
kolekty. Výsledkem je relativně jednoduchá modlitba hodinek
s dostačující možností obměn a flexibilitou zohledňovat
cyklus týdne a odpovídat na potřeby těch, kteří se hodinky
modlí sami nebo ve skupinách. Tím je tento řád snad
nejzajímavější novotou v oblasti anglikánské revize
liturgie v současnosti.
Daily Devotions
„jsou určeny pro ty, kteří chtějí mít svou bohoslužbu
založenou na Novém zákoně a jejichž čas k modlitbě je
omezen". Používán je stejný základní vzor:
Denní
pobožnosti (Daily Devotions)
Jeden
řádek Modlitby Páně na zahájení
Versikl a
responzorium
Zamyšlení k evangeliu
Ticho k meditaci
Zamyšlení
k epištole
Čtení
Modlitby
„Zamyšlení"
(Reflections) k evangeliu a epištole se skládají z výběru
veršů po způsobu Florilegia. Protože se tyto Devotion jedna
od druhé liší a mají být základem pro denní modlitbu v každém
dnu týdne, je třeba se ptát, zda tato forma modlitby obstojí ve
zkoušce doby, protože zde není žádný žalmová modlitba a
zaručeně nějaké čtení kromě meditativních zamyšlení.
Začátek modlitby hodinek nějakým nestanoveným způsobem
vyhledaným řádkem Modlitby Páně ve spojení s každým dnem
týdne se zdá být poněkud vyumělkovaným a modlitby směřují k
tomu být příliš pietistické. Celkem vzato neodpovídá tento
systém příliš tomu, co se očekává od knihy s privátními
pobožnostmi být jinak než v oficiální liturgické agendě
církve.
Naproti tomu přináší
agenda Polední modlitby dostatečně materiálů, aby se tento řád
dal dobře používat v jednotýdenním cyklu.
Polední
modlitba (Midday Prayer)
Versikl
na zahájení
Žalm (různé úseky žalmu 119 pro každý
den)
Vlastní capitulum pro každý
den
Kantikum
Modlitby
Polední kolekta
Modlitba
Páně
Požehnání
Benedicamus Domino
Noční modlitba je adaptací
kompletáře s následujícím systémem:
Noční
modlitba (Night Prayer)
(Slovo
Písma na zahájení)
Vyznání hříchů a
absoluce)
Aklamace
Žalmy 4, 16, 23, 31, 65, 121, 134
Vlastní
capitulum pro každý den
Hymnus
Modlitba Kyrie
Modlitba
Páně
Závěrečná modlitba
Slovo dne (Sentence of
Day)
Versikl a responzorium
Modlitba pro rodinu předkládá
jednoduché flexibilní materiály pro denní modlitbu doma,
přednostně k jídlům dne. Základní faktory jsou zde tři:
chvalozpěv, čtení Písma a modlitba. Celá řada možností voleb
je dána pro každý z těchto faktorů. Modlitba v rodině
končí Modlitbou Páně a požehnáním.
Singapur
Singapurská diecéze, geograficky
velmi vzdálené, avšak pod jurisdikcí Canterburského arcibiskupa
stojící, biskupství vytvořila v roce 1986 Diocese of Singapore
Service Book. Jako dvojjazyčné vydání v angličtině a
čínštině obsahuje agendy „založené na výběru z anglického
Alternative Services Book 1980". Všechny možnosti volby,
které jsou v knize anglické, tu zmizely a takto zbylý řád oficia
je (alespoň v anglické části) v podstatě zmodernizovanou
verzí vydání z roku 1662. Charismatické hnutí, které se v této
celé diecézi značně rozmohlo, nemělo žádný znatelný vliv na
bohoslužby hodinek, zcela jinak než tomu bylo při agendě
konfirmace, které s velmi tendenčním výkladem Sk 8 na
začátku cílí k tomu, aby bohoslužba byla charismatickou
událostí.
Jižní Afrika
Nové agendy pro matitudinum a nešpory
vyšly v knize Liturgy 1975 a lze je též najít mezi
liturgiemi nového jihoafrického Prayer Book s titulem
The Anglican Prayer Book 1898. Hodinky mají stejnou formu jak
pro ráno tak i pro večer (i když jsou představovány rozděleně)
a jsou seskupeny okolo těžiště Chvalozpěv, pokání, Slovo Boží
a Modlitba:
Ranní
a večerní modlitba (Morning and Evening Prayer)
[
Doplňky z roku 1898 jsou v závorkách ]
(Zahájení:
Ve jménu Boha, Otce...)
(Upomínka)
Chvalozpěv:
Ve
jménu Otce...
Slovo Písma
Versikl k zahájení
Ráno:
Venite (nebo Jubilate Deo)
Večer: Ž 134 (nebo Phos
hilaron)
Akt pokání:
Vyznání hříchů a
absoluce
Slovo Boží:
Žalm(y)
První čtení
Kantikum
dne
(Ráno: Benedictus nebo ...) (Večer: Magnificat
nebo ...)
Druhé čtení
Ráno: Magnificat
Večer:
Nunc dimittis
(Ráno: Tedeum nebo jiné kantikum)
(Večer: Nunc dimittis nebo jiné kantikum)
Apoštolské
vyznání víry
Modlitby:
buď: Kolekta
Modlitba
Páně
Kolekta rána nebo večera
Požehnání
nebo:
Kázání
Díkůvzdání
Přímluvy
Modlitba Páně
Denní
kolekta
Kolekta rána nebo večera
Požehnání
(Dodatečné
modlitby)
(Požehnání)
Řád oficia byl
původně koncipován v době, kde se anglikánská církev
v Jižní Africe dostala pod silný vliv charismatického hnutí.
Důsledky toho jsou zřetelné postavením volné modlitby, jakož i
přímluv jako základní formy. Vytvořilo to zajímavou směsici
původní formy a volnosti v církevní provincii, která ve svém
dědictví je přísně anglokatolická. Nyní zde charismatický
vliv zeslabil a pevné formy modlitby vystupují v Anglican
Prayer Book opět zřetelněji do popředí.
Z rozdílů mezi
vydáním z roku 1975 a z roku 1989 jasně vysvítá, že
revize oficia proběhla spíše konzervativním směrem, a to i
pro struktury Prayer Book pro hodinky. I když hodinky
tak jako předtím nechávají mnohem větší volnost nežli skýtá
tradiční řád, jsou tištěny tak, že Benedictus, Tedeum,
Magnificat a Nunc Dimittis jsou nejpoužívanější
kantika - s výjimkou pokud by si někdo dal tu námahu vyhledat
ostatních 19 kantik, které jsou otištěny o 300 stránek dále za
řádem hodinek!
Anglický systém
čtení a tabulka žalmů byly převzaty do Minister´s Book
for Liturgy 1975, avšak Prayer Book používá lekcionář
hodinek podle amerického a kanadského vydání (i když to vyšlo
v Jižní Africe jako separovaná publikace k používání,
stejně jako tříletý Common Lectionary. Žaltář
v Anglican Prayer Book 1889 je Frostovým překladem, jak
vyšel v nových anglických a australských knihách.
Wales
V roce 1984 vydala anglikánská církev
ve Walesu The Book of Common Prayer for use in The Church in Wales
- Volume 1, jedno vydání ve velštině a jedno v angličtině.
Tato kniha představuje jednu z nejkonzervativnějších revizí,
s jakou se je možno setkat. Je to jediná přepracovaná agenda,
která si udržuje od doby posunu sedmdesátých let k současné
formě jazyka při bohoslužbách nadále „tudorskou" angličtinu.
Podobně je forma řádu zcela převzata z tradičních Prayer Books.
Revize obsahovala svolení používat méně mnohomluvný úvod k
aktu pokání a namísto Venite v matitudinu je dovoleno
zpívat velikonoční písně. Benedictus následuje po čtení
ze SZ v matitudinu a Dignus es nebo Salvator
mundi mají v rámci volby funkci kantik. Ouiconque vul
(Athanaziánské vyznání víry) se doporučuje pro neděli nejsv.
Trojice, ale je dovoleno i v jiný čas. Tato kniha představuje
jedinečnou výjimku v současné revizi forem.
Karibik
Revised Services for the Church of
the Province of the West Indies vyšly v roce 1980. Dnešní
americký
Prayer
Book
je prvním a zásadním pramenem pro vytvoření karibské agendy pro
hodinky, i když se v ní nachází několik
důrazně místních přídavků. Počet možností volby je omezen,
takže se všechny mohou nacházet v samotné agendě a není
třeba je zařadit do přídavku. Je to opatření, které odpovídá
věřícímu lidu, jehož většina je sotva schopná se orientovat v
komplikovaném americkém pořádku.
Závěrečné poznámky
Když se anglikánské církevní
provincie vydaly na cestu k přepracování svých agend oficia,
hrála velkou roli míra věrnosti vůči tradici. Výzva „modlete
se neustále" byla tématem, které bylo prosazováno ve všech
projevech křesťanské tradice denního modlení. Protože jsou
s Kristem sjednoceni křtem, mají křesťané radost a
privilegium vzdávat Otci dík a modlit se k němu ve jménu
lidstva a stvoření. Reformátoři 16. století si toho byli
vědomi a přeformovali bohoslužbu hodinek tak, aby jako ve
středověku nezůstala rezervátem duchovních, nýbrž aby všechny
věřící zapojovala do okruhu denního modlení. Každá další
generace Prayer Books tuto tradici denní modlitby zachovávala
a přebírala Daily Office tak, aby tento ideál mohl
dosahovat v každé generaci o kousek dál.
Dnešní generace liturgických agend
se vůči tomuto úkolu postavila vážněji nežli kterákoliv
generace od doby reformace. Používáním církevně připravených
textů je denní modlitba anglikánských křesťanů nadále
přijímána jako normativní. K umožnění této reality revidovaly
církevní provincie své bohoslužby hodinek takovým způsobem, aby
byly nyní charakterizovány pohyblivostí a rozmanitostí, které
byly kdysi nemyslitelné. Protože prototypy života, který křesťané
v posledním desetiletí 20. století vedou, jsou tak odlišné,
že je zapotřebí pro tak velikou rozdílnost situací, jak je jenom
možné, se postarat o pokračující užívání Daily Office
jako denní modlení. Celkově otevřely revize široké pole
možností pro způsob užívání hodinek.
Nové agendy je možno užívat v
neděli ve velkých katedrálách a farních obcích stejně jako
mohou být přizpůsobeny pro užívání v malých izolovaných
společenstvích.
Denní a na církevní rok orientované
užívání oficia je ulehčené obohacením celou paletou
liturgických materiálů (slov Písma, kantik, responzorií, litanií
atd.), které - pokud jsou aplikovány s jistým citem -
mohou týdenním připomínáním aktuálního období přispívat k
oceňování stvoření a myšlenkou na velikonoční tajemství
spásy ve větším okruhu církevního roku věřící formovat a
pomáhat jim slavit. Po rozchodu se zásadou reformace o dni se dvěma
denními dobami je všeobecně a rostoucí mírou uznáváno, že
mnoho jednotlivců a společenství prožívá den s modlitbou
po časech, které odpovídají obvyklým dobám matitudina a nešpor.
To bylo též důvodem k tomu, aby do mnohých z nových agend byly
přijaty modlitby hodinek v poledne a pozdě večer.
Tradice řádů modliteb určených pro
celou rodinu, která začala na počátku Britského impéria, kdy
velké vzdálenosti činily shromažďování se k modlitbě hodinek
ve farních kostelech nemožným, se rozvíjela dále. Avšak
podstatně se změnilo chápání kontextu, ve kterém se tato
modlitba rodiny uskutečňuje. V dávných časech se rodiny sešly
v jedné z hlavních místností domu a otec rodiny vedl
bohoslužbu hodinek, zatímco ostatní příslušníci rodiny
odpovídali jenom Amen nebo příslušným versiklem. Nyní existují
v rubrikách návrhy, že některé jídlo dne by mohlo být
vhodnou příležitostí, při které by tyto modlitby měly najít
své místo a aby každý rodinný příslušník měl podle svých
schopností roli při jejich vedení. Stoupá i odvaha k tomu,
aby liturgické symboly, které charakterizují některé období
církevního roku nebo nějakého světce či světici, byly užívány
při modlitbě rodiny. To odráží opětné rostoucí povědomí
toho, že posilování křesťanské víry musí probíhat v rodině
a v obci slavící nedělní bohoslužbu a ne tak zcela ve
společnosti jako takové, jak to bylo kdysi všeobecným
předpokladem v anglikánském světě, když bylo křesťanství
zavedeným a/nebo lidovým náboženstvím v mnohých částech
anglikánského světa. Když se věci mají takto, což může být
nějaká lepší idea než ukázat, že přirozeným místem pro
modlení jsou právě hlavní jídla dne a že křesťané se na
základě svého práva křtu společně a rovnoprávně účastní
na své bohoslužbě ke všemohoucímu Bohu?
To všechno by nás mohlo vést k
závěru, že modlitba hodinek v anglikánské tradici je živoucí a
uspokojující. Zatímco po staletí předtím vládla domněnka, že
bohoslužba hodinek by mohla v budoucích generacích jak u
duchovenstva, tak i u členů obcí vymizet, existují nyní závažné
důkazy toho, že obnovená modlitba hodinek si získala mnoho přízně
a zaujala pevné místo v anglikánských církvích a může členům
tohoto církevního společenství pomoci k tomu, aby byli věrni
svému poslání „modlit se v každý čas".
Dodatek 1
Přehled A
- Bohoslužby hodinek v Prayer Book a jejich středověké
prameny
Ranní
modlitba (Morning Prayer)
Modlitba
Páně
Versikl
(Pane, otevři mé rty)
Venite z
matitudina
Žalmy
Čtení ze SZ
Tedeum
Čtení
z NZ
Benedictus z laudes
Modlitba Kyrie
Vyznání
víry
Modlitba Páně z primy
Preces
Denní
kolekta
Kolekta za mír z laudes
Kolekta za
požehnání z primy
Večerní
modlitba (Evening Prayer)
Modlitba
Páně
Versikl
(Pane, otevři mé rty)
Gloria Patri
Žalmy
z nešpor
Čtení ze SZ
Magnificat
Čtení z NZ
Nunc
dimittis
Modlitba Kyrie
Vyznání víry z kompletáře
Modlitba
Páně
Preces
Denní kolekta
Kolekta za mír z
nešpor
Kolekta za pomoc z kompletáře
Dodatek 2
Když americká
církev začala připravovat nový Prayer Book, byly změny
navržené pro Office poměrně malé. Nejdůležitější
změna spočívala v nových nadpisech, které sloužily ke
strukturálnímu rozčlenění, které by jinak průměrný
návštěvník bohoslužby nepochopil. Obvyklý pořad Office
byl zachován v následující verzi:
Řád
denní ranní modlitby
Úvod:
Slovo
Písma
(s obsáhlými přídavky podle církevního období)
Výzva
k vyznání hříchů
Vyznání hříchů
Absoluce
Žalmy:
Venite
nebo Jubilate
Deo
Stanovené
žalmy
Slovo Boží:
Čtení ze SZ
Benedictus
nebo Surge
Illuminator
Čtení
z NZ
Tedeum
(jenom část I a II)
nebo
Benedicite omnis opera Domini
Apoštolské vyznání
víry
Modlitby:
Pozdrav
Modlitba Kyrie
Modlitba
Páně
Litanie (část III Tedea)
Denní
kolekta
Kolekta za mír
Kolekta za požehnání
Modlitba za
lid a zemi
Modlitba Jana Zlatoústého
Požehnání
Nešpory
se řídily stejnou výstavbou a měly Cantate Domino jako
alternativu k Magnificat a dále Deus misereatur
jako alternativu k Nunc dimittis. Nebyl předložen žádný
návrh pro polední modlitbu a nepředpokládal se ani
kompletář (srv. Morning and Evening Prayer, in: Prayer
Book Studies VI. The Church Pension Fund, New York, 1957).
Počáteční snahy
o revizi oficia v Anglii byly rovněž konzervativní. Když
parlament schválil v roce 1965 Prayer Book Measure
(Alternative and Other Services), stala se reforma bohoslužeb v
Církvi Anglie legitimní věcí (za předpokladu, že Book of
Common Prayer z roku 1662 nadále zůstal být platným
textem, neboť nemohl přestat platit bez usnesení parlamentu).
Prvními nařízeními, které se objevily v tomto novém stavu
liturgické svobody, byly víceré texty, které vyšly
s odpovědností Komory biskupů a všechny nesly titul
Series 1. Ve skutečnosti byla tato nařízení (s
nepodstatnými obměnami) oficiálním přijetím textů, které byly
navrženy při nezdařilém pokusu o revizi anglického Prayer
Book v roce 1928. Nařízení o hodinkách v Series 1 s
datem 10.6.1966 přinesla k dalšímu vývoji forem hodinek
v anglikánské církvi velice málo.
Hodinky v Series
2 zveřejněné v roce 1965, avšak k užívání určené teprve
v roce 1968, byly skromným přepracováním tradiční formy.
To si činilo jistý nárok, „že žádný reformátor si nepřeje
se odklánět od principů, které jsou vytyčeny v předmluvě
k první Book of Common Prayer, především se neodchýlit od
plánovaného čtení Bible a Žaltáře na pokračování v jazyce,
který je pro návštěvníky bohoslužeb srozumitelný".
Zamýšleným cílem revize bylo „pokus uspořádat formu hodinek
vhodněji pro používání v neděli, aniž by se tím omezila
jejich hodnota jako forma denní modlitby, která je denním zákonným
závazkem pro všechny duchovní."
Nejdůležitější
změny v Series 2 spočívaly v: 1) mezititulcích, které
modlitbě hodinek daly jasně vyhraněnou formu; 2) péči o nový
zkrácený akt pokání identický s aktem pokání při
eucharistii podle Series 2; 3) změnou místa pro Benedictus
a Tedeum a ustanovením, že Gloria in excelsis může
nahradit každé z nich; 4) dovolením, aby modlitba hodinek mohla
být ukončena po druhém kantiku, když měla bezprostředně poté
začít eucharistická slavnost.
Forma nové bohoslužby hodinek byla následující:
Ranní
modlitba
Slovo
Písma:
(Mnoho nových přídavků,
velmi úzce spojených s církevním rokem)
Akt pokání:
(podle agendy v eucharistické slavnosti)
Služba slova:
Versikl (ustálené liturgické rčení) na zahájení
Venite
nebo Jubilate
nebo velikonoční píseň
Čtení ze SZ
Benedictus
nebo Zpěv tří mladíků (zkrácená forma)
nebo Benedictus
omnia opera nebo
Salvator mundi
Čtení
z NZ
Tedeum
nebo Gloria in
excelsis
Vyznání a
modlitby:
Apoštolské vyznání víry
Modlitba Kyrie
Modlitba
Páně
Versikly a responsoria
Denní kolekta
Kolekta za
mír
Kolekta za požehnání
Nešpory
probíhaly podle stejného způsobu s tím rozdílem, že buď
žalm 134 nebo Phos hilaron byly vzaty jako invitatorium,
Magnificat nebo Magna et mirabilia jako první kantikum
a Nunc Dimittis nebo Dignus es jako kantikum druhé.
Z textu Der anglikanische Tageszeitengottesdienst in der
Gegenwart, in: Jahrbuch für Liturgig und Hymnologie 1990, edition
stauda, Lutherisches Verlagshaus, bez dalších údajů, přeložil
J. König
1 Episkopální
církev v USA, jejíž Prayer Books hodinky vždy obsahovaly,
však denní modlení hodinek svým duchovním nikdy církevními
zákony nepřikázala.
2 Viz
dodatek 1 za článkem.
3 Třetí
Book of Common Prayer (1559) porušil tento systém lectio continua
tím, že stanovil vlastní první čtení na neděle, aby byli
účastníci bohoslužby konfrontováni s nějakým
povznášejícnějším textem nežli tím, který právě připadal
v rámci čtení na pokračování.
4 Book
of Common Prayer (1549), úvodní rubrika k matutinu.
5 Klasický
příklad pro to najdeme v díle Isaaka Waltona „Životopis
svatého faráře ze 17. století". George Herbert: „Zvykem pana
Herberta bylo spolu se svou ženou a třemi neteřemi s celou
svou rodinou dvakrát denně chodit na modlitby do kostela, totiž
do kaple, která stála hned vedle jeho fary. Doba jeho příchodu
byla přesně v kanonické hodiny, a sice v deset a ve
čtyři. Potom pozvedl své čisté a milosrdné ruce k Bohu
uprostřed své obce. Pociťoval při tom radost, že tento čas a
toto místo slouží úctě jeho Pánu Ježíši, tam přiváděl
svou niternou zbožností a chováním, které zjevovalo
očividně každodenní modlitbu, tak jako Jozue (srv. Joz 7,18)
nejenom svou celou domácnost, nýbrž i většinu svých farníků
a mnoho gentlemanů z okolí, aby se dvakrát denně účastnili
na tomto společenství. Někteří z prostých lidí z jeho
farní obce milovali a ctili pana Herberta tak velice, že nechali
odpočívat své pluhy, když posvátný zvon pana Herberta volal
k modlitbě, aby s ním společně vysílali své modlitby
k Bohu a teprve posléze se vrátili ke svým pluhům. Jeho
Bohu zasvěcený život přinesl tolik úcty Bohu i jemu samému, že
se cítili být šťastnými, když si přinášeli ke své práci
požehnání pana Herberta. Tak mohutný byl jeho příklad pro
přesvědčování jiných o praxi zbožnosti.
6
Luis Bouyer: Liturgical Piety. Notre Dame, 1955, str. 47.
7 Tato
skutečnost se začíná měnit v celé řadě provincií, ve
kterých se vyvinula eucharistická zbožnost a kde se očekává
účast na eucharistii alespoň jednou týdně. Tam jsou členové
obce místním biskupem zmocněni, aby vedli bohoslužby, při
kterých se uděluje svatá Večeře Páně chlebem a vínem,
konsekrovaným při předchozí eucharistii (from the reserved
sacrament).
8 viz
Dodatek 2 za článkem
9 Srv.
Die Sprache des Gebets (Řeč modlitby) v mém článku
Gottesdienstreform in der Anglican Communion (Reforma bohoslužby
v anglikánském společenství), in: JbLH 30, 1986, str. 165
nn.
10 Srv.
Ökumenische Zusammenarbeit (Ekumenická spolupráce), tamtéž,
str. 170 nn.
11 SPCK,
London, 1968.
12 V kapitole
Daily Office u Michaela Perhama (vydavatele): Towards Liturgy 2000:
Preparing for the revison of the Alternative Service Book (Směrem k
liturgii 2000: příprava revize Alternativní knihy služeb). ACC
69. London, 1989, str. 27-33, předkládá Paul Bradshaw celou řadu
návrhů k reformě hodinek. Veden snahou o to, že každá reforma
hodinek musí mít za cíl intenzivní užívání této liturgie
duchovenstvem i lidem, navrhuje, že by „příští reformy dobře
činily, kdyby hledaly spíše vyzkoušený biblický koncept
každodenních modliteb, který se seskupuje okolo eucharistie jako
centra, a rovněž ve vzájemném vztahu stojící kněžskou snahu,
totiž přinášení chvály a slávy a přímluvné zasahování
(tamtéž, str. 30). Brandshaw to vidí uskutečňované posilováním
faktoru chvály prostřednictvím chvalných žalmů (např. Ž
148-150) a kantik denní doby, dne týdne a církevního období
v hodinkách. Navrhuje, že by to mělo mít za následek větší
výběr žalmů, které jsou používány v žalmovém cyklu a
tím značně snížit počet žalmů. Přímluvy by se mohly více
orientovat na oratio fidelium při eucharistii a na stanovené verše
a responsoria normálních hodinek. Také role, kterou hraje
čtení Písma, je kladena za otázku: „Existuje rozdíl mezi
čtením ke studiu nebo k meditaci a jeho proklamací v liturgické
souvislosti, ve které má především anamnetickou úlohu
vyvolávat v paměti to, co Bůh učinil k našemu spasení a
tak nás vést k přinášení své chvály... Abychom to mohli
činit působivě, jsou čtení vybírána a ne řazena jednoduše
vedle sebe tak, aby svou délkou a pozicí přiměřená
chvalozpěvu, ke kterému se vztahují" (tamtéž, str. 31 nn.) B.
poznamenává, že pravděpodobně evangelia mohou tuto anamnetickou
funkci vykonávat lépe nežli žalmy a mohla by mít podobnou roli
jako psalmodie v klasické tradici, kde byl v každém žalmu
slyšen hlas Krista. Každá revize anglického breviáře podle
těchto směrnic by jistě znamenala zásadně nové přepracování
původní základní formy z Prayer Book nebo ASB Office,
odpovídala by však směru, kterým se vydaly reformy v církevních
provinciích, a to zvláště americké a kanadské.
13 Prayer
Book Studies 22. Church Hymnal Corporation, New York.
14 Celocírkevní
synoda - pozn. překladatele.
15 The
Daily Office, str. 33.
16 The
Psalter: Part I (Prayer Book Studies 19. Church Hymnal Corporation,
New York.
17 The
Church Year (Prayer Book Studies 19. Church Hymnal Corporation, New
York.
18 Prayer
Book Studies 27 (Church Hymnal Corporation, New York).
19 Church
Hymnal Corporation, New York, 1973.
20 Prayer
Book Studies 57 (Church Hymnal Corporation, New York, 1973)
21 Srv.
Kalender und Lektionar, in: Gottesdienstreform... str. 174-178 (tam
pozn. 8).