V prvním křesťanském tisíciletí se podobně jako na Východě také na Západě vyvinulo množství ritů, dnes již bohužel zaniklých. Mezi nejdůležitější patří ritus severoafrický, mozarabský (španělský), galikánský, milánský a keltský. Většinou měly množství variant. Přesto, že církev užívala různé rity, byla jednotná. Uniformita římského ritu se začala prosazovat až v karolínské době v souvislosti s pokusem zavést v celé říši jednotný oficiální jazyk – latinu.