369 - duben 2024

Jak můžeme posilovat rozmanitou spoluzodpovědnost všech členů Božího lidu za naši společnou křesťanskou misi?

Jak můžeme posilovat rozmanitou spoluzodpovědnost všech členů Božího lidu za naši společnou křesťanskou misi?

Synodální skupinka v rámci „Chlapi Kobylisy“1

Komunikovat všemi směry a srozumitelným jazykem

Zaskočila nás nesrozumitelnost dosavadních výstupů synodálního procesu. Považujeme za důležité komunikovat jazykem, kterému budou rozumět i nevěřící (mnohdy mu nerozumíme ani my věřící).

V rámci synodálního procesu je prostor otevřeně komunikovat a za to jsme vděční. Měli bychom v tom pokračovat i po skončení synody, otevřená komunikace o všem a se všemi jako běžná praxe církve.

Je třeba hledat nové vhodné formy komunikace: v rámci jednotlivých farností, mezi farnostmi i s církevní hierarchií - jak shora dolů, tak i zdola nahoru.

Sami za sebe vnímáme, že můžeme udělat pro komunikaci víc, “nést kůži na trh”, překonat lenost (srdce) a projevit odvahu otevřeně mluvit s kněžími a to i o kontroverzních tématech. Naše společenství může svědčit o tom, že atmosféra vzájemného otevřeného sdílení vede k většímu porozumění.

S důvěrou a beze strachu přijímat pestrost

Pro důvěryhodnost církve i nás samotných jako věřících považujeme za nezbytné bezpodmínečně přijmout pestrost, kterou jsme obklopeni - každého člověka s jeho jedinečným obdarováním a zároveň s jeho nenahraditelnými možnostmi obohacení celého společenství.

Bolestně vnímáme jakékoliv formy diskriminace žen, rozvedených, gayů a dalších skupin v církvi. Nejsme schopni stát jednoznačně za naší církví, pokud nedokážeme vysvětlit našim bratrům a sestrám, proč odmítáme požehnání stejnopohlavním párům nebo pro jakoukoliv z uvedených skupin stanovujeme speciální podmínky.

Působíme jako otevřené mužské společenství, jsme z různých farností, různých církví, mnozí z nás mají přesah do dalších farních skupin nebo společenských organizací. Jsou mezi námi gayové i ti, kteří z různých důvodů odpadli od oficiální církve, ale stále se považují za křesťany, přichází mezi nás i nevěřící. Máme zkušenost, že tato otevřenost neoslabuje naši víru, naopak vede k jejímu pevnějšímu ukotvení.

Synodní proces jako trvalý proces v životě církve

Vnímáme, že řada věřících synodální cestě nerozumí, jsou jí zmateni, nebo ji přímo odmítají jako snahu o rozbití církve. Pro mnohé je důležitý postoj duchovních. Není podle nás nutné čekat na pokyny shora, ale přesto vítáme jakoukoliv snahu o zapojení do synodálního procesu z řad kněží (například prezentace výstupů synodálních skupin nebo polemika ve farním časopise ve farnosti Kobylisy) i biskupů (synoda v rámci plzeňské diecéze).

Nechceme se zaobírat jen vnitřními problémy církve. V synodální cestě vidíme příležitost pro církev, aby se ujala role hnací síly společnosti, představila vlastní vizi a naději pro budoucnost ve světě plném výzev: klimatických, společenských, ekonomických. Chceme na tom spolupracovat. Věříme přitom, že je možné nalézt vzájemnou shodu.

V naší mužské skupině se učíme překonávat strach ze ztráty jistot a postavení. Je to cesta, která jde mnohdy proti zažitým vzorcům našeho chování. Proto si navzájem pomáháme (trpělivým nasloucháním), abychom ji nevzdali.

1 Synodální skupinka v rámci „Chlapi Kobylisy“, chlapi.cz; materiál poskytnutý Janou Poláškovou

Účet existuje již

13 let 7 měsíců

Jan_Molnár

2 roky 5 měsíců zpět

"Zaskočila nás nesrozumitelnost dosavadních výstupů synodálního procesu"
Záměr - dělat z nás hlupáky a hrát vše do autu? A pokud to nebyl záměr, tak to platí o těch druhých?
Chlapi z Prahy, děláte mi radost...