037 - únor 1994

Být opozicí, anebo dekorací?

Být opozicí, anebo dekorací?

Diskusní příspěvek na setkání křesťanů 7. 11. 1992

Pro vystižení duchovního vývoje české společnosti po listopadu 1989 se vtírají slova euforie - vystřízlivění, možná přiléhavěji opojení - kocovina.  Místo abychom byli střízliví a bdělí, tak jsme se, alespoň z počátku, opájeli vlastní skvělostí, jedinečnosti a dalšími nevídanými kvalitami. Při zpětném pohledu není těžké rozpoznat - a to i v křesťanském prostředí známky opilosti: bodrý nesouvislý blábol, nekoordinované pohyby, plácání po ramenou apod. To samo o sobě by nemuselo být tak hrozné, kdyby za stavu naší snížené vnímavosti nedošlo v očích veřejnosti k důležitým posunům v chápání křesťanství a náboženství vůbec.

Z pozice respektované duchovní opozice komunistického režimu se křesťanství, zejména pak římské katolictví dostalo do role dekorace. Mnohem kvalitnější než laťky potažené rudým plátnem - pravá, nefalšovaná gotika, byť některá paramenta či devocionálie mohou být pozdější. Te Deum při volbě presidenta patřilo k té lepší podobě tohoto posunu.  Další posun nastal tam, kde křesťanství bylo záměrné ztotožňováno nebo se spontánně ztotožnilo s něčím, co na první pohled jako křesťanské vypadalo.  Jako příklad uvedu slogan .pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí".  Pravda a láska jsou vskutku ústřední křesťanské skutečnosti. Ale s tím vítězstvím je to přinejmenším složitější. Takto to v evangeliích není. Nemalá část veřejnosti však zmíněnému sloganu uvěřila. Jako důkaz, že to funguje, sloužila porážka komunistů prostřednictvím sv. Anežky. Co však mohlo následovat, když se ukázalo, že pravda a láska nezvítězily ani v křesťanských církvích, natož pak jinde ve společnosti? Jednoduchý závěr: ti komunisté se zase tolik nemýlili, když říkali, že náboženství je takový lepší Meprobamát nebo Brufen. Při životních bolestech asi docela dobré. Ale jinak?  Hovoříme-li o odpovědnosti křesťanů, myslím. že jsem zůstali české společnosti dlužni především živý hlas evangelia.

Josef Zvěřina tu citelně chyběl.